Sutinové atesty MV, Most, 2.–3. 11. 2012

Jako člen kynologické komise MV jsem byla poprvé oslovena pracovat v posuzovací komisi na sutinových atestech. Hlavním rozhodčím byl Gustav Hotový a spolu se mnou posuzovali pánové F. Schejbal a J. Žalud. Atesty jsem zažila z pohledu psovoda (ještě erdel Candy Commander Gapone, který měl sutinový atest a také výjezd do Alžíru), ale v pozici rozhodčího to bylo poprvé. Jela jsem tedy plná očekávání a přiznám i trošku strachu, jak se s tím poperu a jak to vůbec bude probíhat.

Sraz účastníků byl v sídle požární stanice v Litvínově, kde jsme měli všichni zázemí. Nakonec z původně pozvaných 20ti psovodů přijelo 10, ti ostatní se omluvili pro nemoc nebo pracovní zaneprázdnění. Začínalo se noční prací. Rozhodčí jsme odjeli na sutinu v Mostě ještě za světla, abychom nachystali terén a vymysleli strategii. Terén byly teprve pár dní shozené domy, 3 vedle sebe, sutina tedy ještě nebyla sedlá, pohyb po ní byl náročný a úkryty byly samozřejmě takové, kdy k samotnému úkrytu nevedla pachová cesta. Figuranti se spustili odjinud – sklepy a podél sklepení došli na určená místa. Nad nimi byly 2 – 3 m suti, cesta, kterou se k úkrytům dostali, se zaházela. Pro tým pes a psovod byla připravená reálná situace zásypu, kdy pach vyvěral sutinami z hloubky nejméně dvou, někde i tří metrů. U obou prací, noční i denní, bylo předkondiční prozkoušení týmu. K tomu nám posloužily v noci garáže (cca 10 v řadě) a ve dne budova o půdorysu cca 8x 30 m. V noci měli někteří psovodi na prvním zkušebním terénu výšku, jiní měli terén čistý. Zásadní bylo psa 10 minut zatížit, aby na samotnou práci do sutin šel mírně unavený a zatížit také psovoda, aby uměl rozpoznat, zda se v terénu něco nachází, nedonutil psa někde značit nebo tam naopak osobu nenechali.

První prací prošli všichni psovodi úspěšně a pokračovali na jednu ze tří sutin. Noční práce se odehrávala na prostřední sutině a byli ukryti 3 figuranti. Počet figurantů ale psovodi dopředu neví (jen to, že jich může být maximálně 4) a nemají samozřejmě možnost si ani následně předávat informace. Hospodaří s přiděleným časem, mohou si udělat během práce pauzu a mohou samozřejmě práci ukončit, pokud jsou si jisti, že jsou všechny subjekty nalezeny a terén je čistý. Mým úkolem bylo prověřit psovody na prvním zkušebním pracovišti a potom je poslat za dalšími členy posuzovací komise. Abych načerpala zkušenosti, sledovala jsem následně i práci týmu na sutině a případně vypomohla, když musel někdo z ostatních kolegů odskočit. Měla jsem tak možnost vidět v noci i ve dne téměř všechny práce a sledovat, jak si psovodi poradí s nástrahami, jak umí vyhodnotit chování svého psa, hospodařit s jeho silami, motivovat, správně pracovat na sutině a samozřejmě jsem měla možnost vidět řadu chyb, díky kterým se člověk jedině posune dál a děláme je každý. Z 10ti týmů našlo všechny osoby a bylo uznáno posuzovací komisí na postup do druhého kola, na denní práci, 4 týmy. Dámy Naďa Kramolišová, Kateřina Staňková, Veronika Zemanová a Jitka Hermanová. Tedy 3 maliňáci a 1 boxer J Po ukončení nočních prací jsme se přesunuli opět do Litvínova na požární stanici a užili si spánku a části společenského večer, i když únava už byla na všech znát.

Sobotní dopoledne nás čekaly jako zkušební komisi jen 4 týmy, ale s přípravou jsme si dali práci a tentokrát byl zkušební prostor na vyhledání doslova vražedný. Budova byla „podminovaná“ a tak pokud by do ní pes zaběhl, už by se z ní nevrátil a psovod by nesměl pokračovat na další práci. Do budovy byly dva vchody a ještě pár děr na boční zdi. Na přední boční zdi pak díra, která vedla k úkrytu.   Figurant prošel budovou do sklepa a byl cca metr a půl pod úrovní budovy. Na vyhledání 10 minut. Všechny psovodky se vyděsily, jak to zařídit, aby pes nevběhl do budovy, prohledávat se měly jen obvodové zdi zvenku. Nakonec to všechny zvládly a Kateřinu Staňkovou napadlo použít prodloužené vodítko, na kterém fenu vedla podél zdí, a když uviděla reakci na pach, odstoupila a pustila fenu z vodítka. Ta okamžitě osobu označila. Ostatním psům to díky neustálému tlaku, aby se udrželi pod vlivem psovoda, trvalo déle, ale vše dobře dopadlo a všichni 4 pokračovali v práci na dvou sutinách.

Na první byli ukryti dva figuranti, na druhé potom jeden. Dokud ale nenašel psovod na první sutině všechny hledané subjekty (nevěděl kolik, ale po první nalezené osobě zněl pokyn zkušebního komisaře-hledej dál), po druhé nalezené osobě pak otázka, zda je již prostor čistý, jestli opravdu tam nikdo další není a pokud se psovod správně rozhodl, mohl pokračovat na druhý terén. Čas na oba terény byl 35 minut a osoby samozřejmě důkladně zasypané nejméně 2 m pod sutí. Na denní práci už nestačily síly boxerce Jitky Hermanové, takže konečný verdikt se sutinových atestů zní takto – tři ženy, tři „maliny“ J. Obdivuhodný byl výkon Naďi Kramolišové (městská policie), s teprve dvouletou maliňačkou Niky. Zejména denní práce, kdy fence prospěla únava a celkově byla její práce klidnější a systematičtější než v noci byla opravdu zážitek.

Vyhodnocení atestů provedl Gustav Hotový přímo na sutině a odtam jsme se rozjeli domů. Hlavu jsem měla plnou nových dojmů a inspirace. Uvědomila jsem si, jak je důležitá nejen chuť do práce, ale i ovladatelnost psa, schopnost ho dobře číst, umět mu pomoci v situaci, kdy si není jistý a tápe. A naopak umět mu do toho nekecat, když to není vhodné a nutné. Kromě povelů hledej a vpřed jsou i další, opomíjené a přitom tak důležité, např. nahoru, okolo, POMALU, dolů, ukaž, protože na atestech jde jen a jen o to jedno – společně jako tým najít a zachránit. Nehraje roli kvalita značení, ale jen a jen vzájemná souhra a konečný výsledek. A doslova a do písmene tady platí, že PES MÁ NOS A ČLOVĚK MOZEK…

Z mé strany velká gratulace úspěšným, respekt před těmi, co sice neprošli, ale dostali se až k té možnosti se pokusit o atesty MV a doufám, že se mi ještě někdy podaří posuzovat takovou akci.

(Soňa Šabacká)

Požádat o pomoc