22. – 24. červen, bývalý důl Jan Šverma poblíž Komořan u Chomutova, shozené baráky, hustě zarostlá plocha v areálu, teplo. Kilometr odsud louka plná stanů, aut, prachu, sedmnáct dvoučlenných družstev z naší republiky, ale taky z Maďarska, Slovenska a Německa.

Všechno jako v praxi, málo spánku, časté návštěvy informačního centra, nikdo neví, jak bude mít časově rozvrstvena svá tři nasazení. Sutina v noci, sutina ve dne a plocha ve dne. Na každou práci nastupuje družstvo pěšky, tedy asi kilometrovým pochodem v plné polní, čas běží od startu v táboře. Někteří běží, někteří spoléhají na rychlý krok. Hledá se celkem 16 osob, k jednomu pracovišti vede cesta ještě přes překonání šikmé plochy a následné slanění psovodů i psů v sedáku a postroji.

Začíná se noční prací, družstvo se rozděluje a každý má svou sutinu, na které hledá dvě osoby. Nepřekonatelné potíže dělá osoba ležící na stržené střeše, první noc zůstává nenalezena. Druhou noc ji už někteří najdou, ale trochu už tomu pomáhá i únik informací mezi psovody. Stejné je to s osobou na stromě v ploše, první den nikdo, až teprve v pátek jsou někteří úspěšní. Tam hledá družstvo společně a největším problémem je rozvržení terénu. Trojúhelník je tvar, se kterým si málokdo dobře poradil.

Hlavním pracovištěm jsou dva shozené domy, v každém jsou zavaleny čtyři osoby.

Psovodi pracují samostatně a nemohou si vzájemně pomáhat. Úspěšnost není příliš vysoká a družstvo, které má z tohoto vyhledání pět uznaných osob, už je na tom dobře.

Vliv má únava, horko, na jedné ze sutin falešná značení a samozřejmě občas i chyby psovodů.

V obou sutinách psovodi nesměli opouštět vyhrazené prostory, pejsci museli prokázat samostatnost. To platilo i při noční práci. Zapisoval se i čas ukončení každé práce. Jejich součet rozhodoval při stejném počtu nalezených osob.

Myslím ale, že soutěž byla v hlavách ( většiny ) psovodů až na druhém místě. Nejdůležitějším momentem akce byla možnost si kvalitně naostro zacvičit a ověřit kvality týmu. Poslední večer společné posezení, diskuse, …

Naši dva – Šárka a František se za své výkony nemuseli stydět, snad jen to rozdělení plochy. Ale i tak se zařadili mezi ty nejlepší (cca páté místo – vyhodnocovala se jen tři nejlepší družstva) a mohli být spokojeni. Vítězství si odvezli Petr Linda a Jaroslav Filip z Městské policie Praha.

Já ze své pozice posuzujícího jsem si užil první noc, tu druhou mne zklamali někteří psovodi, kteří se nechovali zcela korektně, ale úniku informací se zkrátka zabránit nedá a je nutné hledat jinou cestu, aby byla taková soutěž spravedlivá celou dobu trvání. No a i když jsem se vůbec nevyspal, protože jsem nedokázal využít volný den a „musel“ se dívat na denní práce, byl jsem velice rád, že jsem měl možnost se akce zúčastnit.

Ještě na závěr je nutno složit poklonu pořadatelům (GŘ HZS ČR), pánům Gustavu Hotovému a Jiřímu Šlechtovi a neuvěřitelným figurantům, kteří leželi v sutině bez přestávky i osm hodin…

(Pavel Šabacký)

www.pozary.cz/rubriky/represe/destruction-2010-heavy-usar_24597.html