Ze života KZJ

Praktická stopa 2017

Ve dnech 7. – 8. 10. 2017 proběhl již 6. ročník setkání a soutěže Praktická stopa na Zahradišti. Letošní termín jsme posunuli až do října a tak počasí bylo opravdu podzimní, ale pro stopy a stopaře ideální. Novinkou pro rok 2017 bylo otevření nové kategorie JUNIOR, tedy taková menší praktická stopa. V této kategorii se setkalo a změřilo síly 11 psovodů. V hlavní kategorii jich bylo celkem 12.

Jak napovídá název akce, jsou tyto stopy opravdu praktické, bez určeného tvaru a jakýmkoliv terénem a jediným cílem je dojít na konec a zachránit osobu. Za každou stopou leží příběh, který si chystá sám kladeč. Akce Praktická stopa je velmi náročná na pořádání a tak největší dík patří všem obětavým pomocníkům a samozřejmě rozhodčím.

Z naší organizace nastoupilo celkem 6 psovodů, 3 do kategorie JUNIOR a 3 do kategorie Praktická stopa. A poprvé za 6 let se může naše organizace radovat z dojité stopy a celkově 2. místa. Velká gratulace Radce Marzyové a její erdelce Jilly Jip Adia Avi!!! (za těch 6 ročníků došli bez navedení do cíle jen 4 psovodi a Radka je jedním z nich). Na 8. – 9. místě se umístily Jolana Kaplanová a Soňa Šabacká , oba psi sešli na křížení, a následně po navedení stopu oba dokončili a došli k osobě.

3 psovody jsme měli také v kategorii JUNIOR a všichni tři psovodi se postavili na pomyslnou bednu.
1. místo Edita Vraspírová s Dongo Tau Ri
2. místo Regina Samlíková s Beátou ze Lhoteckých lesů
2. místo Aleš Krč s Doris Aldeon

A není to chyba, opravdu v této kategorii byla zadána dvě druhá místa. Beáta (Via) Reginy Samlíkové byla navíc nejmladším účastníkem kategorie, který došel do cíle v kategorii JUNIOR.

Velká gratulace a respekt patří panu Martinu Kosovi, který se umístil v kategorii Praktická stopa na 1. místě téměř bezchybnou prací, kdy stopu kilometr a půl dlouhou dokončili za 25 minut. A všem, kteří přijeli, šli do toho, trénovali a i když to letos nedopadlo, tak se těší na rok 2018 a mají chuť trénovat dál. Ať nám to čuchá!

fotogalerie

8.-9.9.2017 Mistrovství České republiky Integrovaného záchranného systému

Družstvo KZJ ČR:
Vedoucí družstva Petra Gabrišová
Plochy : Aleš Krč + Doris
Sutiny: Soňa Šabacká + Ernie
Pořadatelem byla MP Praha a zázemí celého závodu poskytl kemp Klánovice. Organizace byla perfektní ze všech stran, jídlo, ubytování, klánovický les na venčení, hladký časový harmonogram. Terény na plošné a sutinové práce odpovídaly rozhodně úrovni soutěže – tedy mistrovství.
Začínalo se noční prací (naše družstvo lehce po půlnoci) a pokračovalo se prací denní (my kolem jedné odpoledne). Celkem se hledalo 8 osob – 4 v noci a 4 ve dne. Odměňovat se tentokrát nesmělo ani mimo terén, ale až po skončení celé práce buď denní nebo noční a samozřejmě mimo terén. Obtížnost plošného hledání převyšovala zejména nočním terénem sutiny a v noci mnoho psovodů našlo jednu nebo dvě osoby ze čtyř. Náš plochař se umístil na krásném 6. místě v hodnocení jednotlivců.

Gratulujeme úspěšným a těšíme se na další ročník!

MS IRO 2017, Rakousko

Ve dnech 19. – 24. září 2017 se členové KZJ zúčastnili Mistrovství světa IRO 2017 ve složení Petra Gabrišová s Extra Denbrix (plochy) a Lenka Navrátilová s Kick Boxer de Alphaville Bohemia (sutiny). Tým doplňoval Lukáš Mařica jako vedoucí týmu. Mistrovství probíhalo v krásném areálu Magna Racino u Ebreichsdorfu s úžasným zázemím, vše klapalo, výsledky byly k dispozici takřka okamžitě, zkrátka klobouk dolů před organizátory.

Po slavnostním zahájení si Petra vylosovala speciál na čtvrtek odpoledne a poslušnost na neděli kolem poledne. Pro Lenku znamenal los speciál ve středu po poledni a poslušnost v pátek v sedm hodin ráno. V sutině dostali tým Lenka a Dante dobré hodnocení za celkovou práci, všechny tři osoby byly nalezeny do 10 minut, bohužel Dante úspěšně označil pouze 1 figuranta a tak byl výsledek v známce nedostatečné.

Petru s Exie čekala náročná plocha s velmi obtížnou průchodností. To se jí stalo osudným, když došla do jiného rohu terénu, než si myslela. Dodržení taktiky bez povšimnutí této chyby znamenalo chybné projití terénu, vykrytí zhruba poloviny terénu a nález pouze jedné osoby.

U poslušnosti obě naše členky splnily limit, bohužel jsme odjížděli bez limitu zkoušky.

Gratulujeme úspěšným a těšíme se na příští rok.

Soustředění na sutinovém trenažeru v Berlíně

25. – 28.5.2017 trávila část psovodů KZJ a hosté svůj čas na trenažeru v Berlíně. Tento trenažer je ojedinělý svojí koncepcí, kdy většina úkrytů je vedena zespodu pod sutinou a tak nahoře na sutině jsou pro psy tvz. bezpachové úkryty. Odpadá sahání na poklopy, šlapání okolo úkrytů atd. Na druhou stranu není možné takto odměnit přímo u figuranta, tak je potřeba trénink střídat s úkryty jednoduššími s odměnou přímo u značení. Výborné zázemí kuchyně, ubytování, placu na poslušnost a navíc velmi pěkné venčení v okolí. Zbylo i trochu času na návštěvu berlínské ZOO.

Fotogalerie:

http://lukas-marica.cz/2017-05-28_berlin/

http://martinsat.rajce.idnes.cz/Sutinovy_trenazer_Berlin_2017/

Mezinárodní zkoušky IRO 2017

Ve dnech 29.4.-1.5.2017 pořádala KZJ Mezinárodní zkoušky IRO, soutěžilo se v kategorii ploch, sutin a stop. Celkem nastoupilo více než 60 psovodů, kromě českých závodníků nechyběli ani zástupci Slovenska, Rakouska, Chorvatska či Rumunska.

Tým rozhodčích tvořil pan Thanner, Jaroslav Sedlák a paní Nečak. Počasí vyšlo na jedničku a dle reakcí rozhodčích i účastníků byla podobně chválena i organizace těchto zkoušek. Blahopřejeme všem, kterým se podařilo splnit limit zkoušky a doufáme, že se všichni k nám budou rádi vracet na další akce. Také děkujeme sponzorovi akce firmě Svět spánku!

Z KZJ složili zkoušku následující psovodi:

  • RH- FLE: Jiří Guňka, Edita Vraspírová
  • RH-FLA: Alfred Gutter a Sabina Hošková
  • RH-FLB: Aleš Krč
  • RH-TE: Alena Kernová
  • RH-TA: Lukáš Mařica, Saša Perničková, Jana Wičarová
  • RH-FA: Radka Marzyová, Soňa Šabacká

Fotogalerie: http://lukas-marica.cz/2017-04-29-mezinarodni-zkousky-iro/

Kompletní výsledková listina:

Lavinové soustředění KZJ 2017

11. března 2017 vyrazila skupinka optimistů z naší jednotky na Lavinové soustředění do Krkonoš, do penzionu, překvapivě jménem Krakonoš, v Dolních Albeřicích.
Již cestou sněženky podél cesty dávaly tušit, že optimismus není zcela na místě, ale našim ratolestem holt vyšly jarní prázdniny až na úplný závěr zimy, a o naše děti jde přece především :-).
Po příjezdu na místo nás uvítal z loňska známý penzion, ovšem tam, kde jsme se loni bez problémů zahrabávali, zůstaly letos pouze drobné sněhové jazýčky, a tak bylo jasné, že z výcviku lavinového bud spíše výcvik ploch a stop.


Naštěstí aspoň na sjezdovkách v okolí zůstalo ještě sněhu dost a tak už v neděli ti nejvíce sportu chtiví vyrazili na sjezdovky a s přestávkami se lyžím věnovali skoro až do pátku. Mezitím se z lesa kolem ozývalo štěkání plochařů, a díky Soně, která přivezla dvě překážky, vznikl na louce u penzionu improvizovaný plac na poslušnost.
Naši stopaři se rozběhli po okolí a kladli jednu stopu za druhou.
Dvě nejmladší účastnice zájezdu, štěňátka Orinka a Rozárka při každé společné vycházce naběhaly několikanásobně více kilometrů, část prokutálely jako chlupatá koule ve vzájemných soubojích.
V úterý se pod vedením horského vůdce Vladimíra vydala první parta na hřebenovou túru ze Sněžky do Pece pod Sněžkou, přes Luční boudu a Výrovku. Cesta na lanovku pod čistě modrou oblohou slibovala nádherné počasí, což se ovšem na mezistanici Růžová hora změnilo, a na Sněžce už byla jenom mlha, vichr a kosa. První kilometr jsme museli sešplhat po řetězech, protože to fákt klouzalo. Počasí se umoudřilo až před Luční boudou a mlhu vystřídalo azurové nebe a sluníčku. Večer nás trošičku bolely nohy.
Druhá parta ve čtvrtek si pak musela vyšlapat z Růžové hory na Sněžku pěšky, protože kvůli větru lanovka dál nejela. Odměnou za výstup jim však byl nádherný výhled do kraje, o který jsme my z první party, bohužel, bohužel byli ochuzeni.
Večery v jídelně trávily děti, díky Marcele a Zuzce, všemožnými hrami a u jejich stolu bylo mnohdy stejně živo a veselo, jako u stolu rodičů.
I přes nedostatek sněhu se podařilo provázat a promíchat program tak, aby se nikdo nenudil.
Kuchyně, stejně jako loni, byla opět ve výborné.
Páteční večer s oslavou Petřiných narozenin a pingpongovým turnajem, který pro děti i dospělé uspořádalo duo Viki a Kiki, tak ukončil super týden s bezva partou, a nám nezbývá, než se těšit na příští rok.
P.S. V sobotu, při našem odjezdu bylo nasněženo 10 cm nového sněhu a stále padal.

Fotogalerie od Martina zde.

Praktická stopa 2016

Ve dnech 16.-18. září 2016 se setkali stopaři z různých koutů republiky na 5. ročníku akce Praktická stopa, kterou pořádá Kynologická záchranná jednotka ČR. Místem setkání je již tradičně Zahradiště, areál, který poskytuje stopařům odpovídající zázemí  a je obklopen malebnou přírodou Českomoravské vrchoviny. Zdejší lesy, louky a remízky jsou pro praktické stopování jako stvořené a také počasí bylo ke stopařům letos přívětivé, obloha se zatáhla a občasné drobné mrholení příjemně zvlhčilo jinak extrémně proschlý terén.

ps3_2016

Své síly poměřilo dvanáct stopařů z různých organizací (KZJ, SZBK, TART, Rescue stopaři, SAR dog atd.), jejichž úkolem bylo nalézt ztracenou osobu. Každá stopa měla svůj příběh, hledali jsme myslivce, matku s dítětem, zraněného od autonehody atd. Prvním úkolem bylo nalézt začátek stopy na základě sumace z identifikačního předmětu. Situaci výrazně ztěžovalo křížení stopy ve stejném čase klamnou osobou. Cestou kladeč zanechal pět předmětů odpovídajících příběhu stopy, takže se objevily i kuriozní předměty jako ampulka s léky, kalhotky, plechovka piva nebo brýle.

ps4_2016

Průběh stopy odpovídal praktickému postupu osoby, stopa vedla po loukách, mnohdy těžko prostupným lesem, ale také po prašných cestách, přes křižovatky cest, přes příkopy, potoky, zkrátka stopy jsou kladeny přesně tak, jak by se člověk v praxi opravdu pohyboval. Podobně jako v minulých ročnících se ukázalo, že 1,5 km dlouhá, 2 hodiny stará stopa vyžaduje obrovské nasazení a výdrž psa, doplněnou praktickými zkušenostmi psovoda. Vítěze letošního ročníku najdete uvedené níže, akce je ale koncipována především jako setkání stopařů.

Každý tým má možnost si celou stopu dokončit, psovodi a diváci mohou sledovat všechny výkony ostatních. Pan rozhodčí kpt. Vladimír Makeš dokáže každého psovoda podržet, podpořit, vyzdvihnout to, co bylo opravdu dobré a poradit v tom, co je potřeba více natrénovat.

Věříme, že všichni zúčastnění si odváží jak cenné zkušenosti, tak chuť zase vyrazit na stopy, trénovat a za rok zase za námi přijet.

Dík patří sponzorovi akce, firmě Cymedica za dodání hodnotných cen a krmiv značky Specific.

Za organizační tým Jolana Kaplanová

ps1_2016

ps2_2016

Fotogalerie:

VI. Mezinárodní setkání kynologických týmů USAR odřadů

Každé dva roky pořádá generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky toto setkání, kde si dvoučlenné týmy psovodů vyzkouší reálné podmínky nasazení po dobu 48 hodin v sutině. Letošní setkání bylo psovody hodnoceno jako zatím nejlepší a hlavní téma cvičení byl teroristický útok na území, kde měli psovodi zasahovat.

Letos bylo v propozicích zadání, že se setkání mohou zúčastnit psovodi atestovaní nebo na atesty přihlášení. To zřejmě způsobilo velmi vysokou úspěšnost jednotlivých nasazení a výkony jednotlivých týmů byly vyrovnané. Při tomto cvičení je vše „doopravdy“, takže každý účastník je označen visačkou a nikdo nepovolaný v táboře být nesmí. Prověřuje se fyzická a psychická odolnost účastníků, celé dva dny minimum spánku, 2 denní a 2 noční nasazení. Letos nechyběla ani evakuace, ve tři hodiny ráno. V historii poprvé celkem 24 psů jelo na korbě hasičského auta doslova namačkaní na sobě, u sebe všichni jen osobní věci.

Každé nasazení mělo jiné zadání. I. denní nasazení bylo zaměřeno na samostatnost a ovladatelnost psa, psovod stál v ohraničeném čtverci a musel proheldat 2 prostory, v každém měl 2 figuranty. Pokud přeběhl pes do jiného prostoru a nenechal se zavolat, tak jeho práce v prostoru, kde hledali, končila a musel se přesunout do dalšího.

II. denní práce přinesla mnohá překvapení a bořila hranice schopností. Z tábora s plnou polní pěšky cca 3 a půl km a abychom se dostali do prostoru hledání, museli jsme i se psy překonat zeď cca 2, 40 m vysokou. Na tomto stanovišti nás čekalo také slanění, tak jsem si oblékli slaňovací postroje rovnou na sebe a díky paletě, po které jsme vyšplhali, jsme zeď překonali. U slanění se hodnotila hlavně práce s postrojem a jištěním a spuštění psů do prostoru do tmy dolů. Tam nás čekalo konečně vyhledání a to dvou figurantů. Bylo třeba dávat pozor, abychom nešlápli na minu či drát a nevyletěli tak do vzduchu.

I. noční nasazení bylo na velmi těžké, ale osvětlené sutině. Tady vždy hledal jeden pes a jakmile našel, stáhl se ze sutiny a druhý pes musel nález ověřit. Jedině tak byla osoba uznána. Byla to trošku honba za časem a věc taktiky.

II. noční práce osvětlená nebyla, terén byl z kraje reálná sutina a potom šikmá střecha. Tady nás opět čekali 4 figuranti. Nejprve šel první pes a jakmile bylo jeho práce dokončena, musel druhý pes překrýt. Náročnost úkrytů (až 5 m pod povrchem a vždy bezpachová cesta k úkrytu) přinesla pro psovody rozpačité výsledky, jeden tým našel 3, jeden tým 2 a zbytek týmů jednoho, někdo bohužel nula figurantů.

Po obě noční práce to bylo stejné a je jasné, že takovou náročnost úkrytů si zatím nemáme kde natrénovat. Během cvičení probíhaly velmi zajímavé přednášky a „bránily“ nám využít volných chvil ke spánku, takže souhrnem jsme opravdu naspali za dva dny cca 7 hodin. Toto ale bylo cílem prověrky. Kromě slaňování a překonání zdi prověřila pejsky dostatečně čtyřkolka s otevřenou korbou, na které probíhal transport na některá stanoviště. A aby toho nebylo málo , tak nám téměř celé dva dny vytrvale pršelo nebo lilo.

Díky vynikajícímu zázemí jsme přežili a odnesli si velmi zajímavé zkušenosti. Hlavně psi byli každou prací jistější a pracovali až do konce v plném nasazení. Děkuji za CD s fotkami, na nich se můžete podívat, jak jsme překonali zeď a slaňovali a také na práci na sutině.

Fotogalerie.