LVT Zahradiště 2013 očima výcvikáře

Na úvod musím říct, že každý host je příjemným zpestřením společného pobytu a letos jsme neměli o hosty nouzi. V prvním týdnu to byli naši holandští přátelé Juul a Kees, dále kolegyně záchranářky z Prahy – Renata Klusáčková a Petra Pražmová a v průběhu týdne už pomalu najížděli stopaři z organizace Rescue stopaři, dále pankpt. V. Makeš, a ve středu druhý týden dorazil z Prahy Jindra Nečas s přednáškou a následně praktickou ukázkou, jak jsou dnes koncipovány a řízeny zásahy v praxi. O přednáškách, školeních a vzdělávání se již zmiňuje článek „z lidu“, takže připojím svůj pohled výcvikáře. Již klasicky se večer rozdělili práce chtiví psovodi do skupin a dle zájmu chodili trénovat do ploch nebo sutin. Sutiny byly k dispozici dvě, malý statek pár minut pěšky, kde se dalo udělat a vymyslet pár slušných úkrytů. Druhá sutina byl sběrný dvůr ve Žďáru, po roce pro většinu psů nový terén s úskalími, která zase nejsou nikde jinde – např. hromada pneumatik, kontejnery atd. Terén na plochy je všude okolo. Ještě před odchodem na štěkání se brzy ráno proběhli po polích stopaři J a po poledním klidu oživla hladina rybníka a několik vodáků se věnovalo tréninku vody s malým člunem a dalšími vodními pomůckami. Velký zájem byl o společný trénink poslušnosti, zejména cviky skupina osob, nošení a dlouhodobé odložení při tréninku jiného psa. K dispozici jsme měli tentokrát i řadu překážek a tak to na place na poslušnosti žilo!

V závěru prvního týdne proběhly plošné Testy KZJ v úrovni stupně 1. Nastoupili 4 psovodi, jeden bohužel neprošel noční prací, zbývající tři ano a druhý den zvládli úspěšně i denní speciál a poslušnost. Tímto blahopřeju Petře Bučkové, Aleně Francové a Zdeně Okřinové ke složení PT 1! Jako překvapení jsem s Reginou Samlíkovou a Martinem Brandnerem připravili pro psovody v návaznosti na první pomoc praktické cvičení. Záchranný tým (psovod, pes a doprovod) měl za úkol ve vytyčeném prostoru co nejrychleji najít a dopravit do bezpečí ztracenou a nemocnou osobu. „Duševně nemocný“ Martin na stromě dobrovolně ze stromu nechtěl, a když už seskočil, jal se prchat a následně upadl do „bezvědomí“ a bylo tedy třeba provézt resuscitaci. Nejčastější chybou bylo u psovodů nezavolání záchranky a dále snaha sundat ztracenou osobu ze stromu ručně, tedy ohrozit sebe i ztraceného nepromyšleným jednáním. Cvičení se rozhodně povedlo a odstartovalo další nápady na toto téma a trénink dovedností v praxi. Druhý týden oživila pobyt hrou s GPS Jana Zavadilová (honba za pokladem) a po přednášce J. Nečase jsme si vyzkoušeli práci s GPS a mapou přímo v terénu. Druhý týden byl hodně ve znamení pachových prací a nových postupů při práci na stopách díky stopařskému týmu z Rescue stopaři a panu kpt. V. Makešovi. Jako výcvikář jsem byla na táboře celý první a kousek druhého týdne a pokud mohu posoudit, nikdo psa zbytečně nepřetěžoval, ale naopak se snažil využít velmi kvalitně všech dostupných aktivit. Takže ať žije Zahradiště 2014!