Mistrovství České republiky složek IZS kynologů záchranářů, Praha, 12.–13. 9. 2008

Na toto Mistrovství nominovala psovody výcviková rada na základě podané přihlášky, výsledku testů KZJ, které proběhly na LVT v Žirovnici, a s přihlédnutím na další výcvikovou a závodní činnost v tomto roce. Konečná nominace padla v sutinách na Františka Jančíka a Ivoška a v plochách na Soňu Šabackou a Citu. Tým měl ještě doplnit vedoucí družstva a tuto pozici bez váhání přijala Jitka Hermanová. Mistrovství letos pořádala Městská policie Praha a celé se odehrávalo v Praze Klánovicích. Ubytování bylo v kempu na kraji Klánovic ve velmi komfortních apartmánech blízko lesa, kde bylo možno venčit, základní občerstvení a hezké prostředí a jak jsme zjistili bohužel až na závěrečném společenském večeru, hospoda, co by kamenem dohodil. A k tomu skoro bezchybná organizace městské policie dokreslila atmosféru a úroveň tohoto letošního mistrovství. Celkem se zúčastnilo 9 dvoučlenných družstev složek IZS.

Soutěž probíhala jednak v rámci jednotlivců kategorií ploch a sutin a pak dvoučlenných družstev. Každý psovod absolvoval jeden speciál v noci a jeden ve dne. Počet hledaných osob byl mezi 4 – 8 na jednom speciálu, kolik jich hledá se psovodovi oznámilo na začátku práce. Na speciály se jezdilo po dvou auty Městské policie Praha. Po příjezdu do kempu a ubytování proběhla schůzka vedoucích družstev spojená s losováním, veterinární přejímka a slavnostní nástup. Jitka nás vylosovala moc dobře, Franta měl startovní číslo 3 a já 4. Znamenalo to, že se dostaneme jak my, tak psi poměrně brzy, kolem půlnoci, do postele a denní práce nás čekala až kolem 11:00 hodiny. Takže dost času na regeneraci sil. Na sutinu i plochu se jezdilo poměrně daleko, cca 30 km, sutina byla čerstvě shozená přímo pro tuto soutěž. Plocha pak velmi pečlivě vybraná. Noční práce byla v Praze v Bohnicích a celá se odehrávala v prudkém svahu plném kořenů, větví, pařezů, vývratí a osvětlená byla pouze dvěma body na středové cestě na začátku a na konci. Plocha 2 hektary, čas na prohledání 30 minut. Na prvním speciálu v ploše se hledalo v noci 6 osob, ve dne potom 5. Na sutině to byl poměr noc 5 a den také 5 figurantů. Figuranti byli z řad Městské policie Praha.

A teď už k samotné soutěži. Popřáli jsme si s Frantou štěstí a postupně vyrazili. Jitka jako vedoucí jela na sutiny, kde bylo co vidět i fotografovat, na ploše dostal psovod plánek terénu a sám vyrazil a zpět se vrátil buď po nalezení všech osob nebo vypršení časového limitu. Jména nalezených osob si zapsal na papír a předal rozhodčímu. Když nás cestou na speciál varovali, že si mákneme a že terén stojí za to, říkala jsem si, co může být horšího než naše stráň. A MŮŽE!!! Terén ležel ve svahu, a to velmi příkrém, a napůl ho dělila úzká cestička vlnící se nahoru. Vlevo svah končící skálou, vpravo příkrý sráz, potok a pak zbytek terénu opět prudce do svahu. A do úrovně kolen všude větve, klády, pařezy. Zkontrolovala jsem vybavení, papír a tužku, čelovku, Citě rolničku a vyrazily jsme. Cita celých 30 minut naprosto bezvadně pracovala, běhala a značila, neměla jediné hluché místo. Panička celých 30 minut lezla svahem, drápala se do vrchu a zase dolů, občas zapadla mezi větve, ale nevzdala se. Našli jsme sice „jen“ 4 ze šesti, ale byla jsem s Citou moc spokojená a totálně propocená a něco mumlající o špatné kondici jsme nasedly do auta zpět na základnu :). František už čekal s Jitkou u vínka a byl trošku zklamaný ze své práce, našel 3 z 5ti a měl pocit, že neudělal vše, co mohl. Ale Ivošek prý také pracoval výborně. Zatím jsme měli výsledky dá se říci v rámci průměru a něco po půlnoci jsme zalehli. Noc byla krušná, teplota kolem 5ti stupňů, zapnout si elektrické topení nás nenapadlo a tak jsme se moc nevyspali a ráno už vyhlíželi první sluneční paprsky. Opět skoro společně jsme vyráželi k autům, která nás odvezla k pracovištím. Františka na stejné sutiny jako v noci, mě na denní terén, který byl trošku blíž než noční a naštěstí pro mě na rovině. Tím ale vše pozitivní skončilo :) Vybavená rolničkou, batohem a opět papírem a tužkou jsem vyrazila k rozhodčím. Tam mi zřejmě cestou někam vypadl rozum a „frajersky“ přesvědčená, že když jsme to v noci zvládly, bude to ve dne brnkačka, jsem doslova vtrhla do terénu a začala pracovat. Cita opět moc hezky hledala a běhala, ovšem hned na začátku jsem ji vytlačila do prostoru a vůbec nevykryla začátek, kde byly blízko sebe hned 3 osoby. Šla jsem účkem a na konci terénu zhruba v pravém rohu jsme našly první osobu, úplně zakrytou hromadou větví, takže ji musela Cita najít nosem a v podstatě štěkat na pach. Podobně byly prý ukryty ještě 2 další. Po tomto nálezu jsem v lese úplně ztratila orientaci, a když zazněla píšťalka ukončující časový limit, ulevilo se mi, měla jsem chvílemi dojem, že jsme se ztratily a hledáme v úplně jiném terénu. Při našem hledání jsme 3 figuranty nechaly díky nevykrytí terénu hned na začátku a v posledních minutách sice Cita reagovala zřejmě na pach, ale kdykoliv vyběhla na cestu, volala jsem ji zpět, místo abych se šla podívat, co ji zajímá. Krátce řečeno – zbabrala jsem, co se dalo! Vracela jsem se jako ve snách. František na sutině našel všech 5 osob a to dokonce za 15 minut, Ivošek pracovat opět výborně. O to víc mě mrzelo, že jsem zkazila týmovou práci a bylo mi jasné, že nejen že budu poslední v plochách, ale hlavně budeme mezi posledními i jako družstvo. Nakonec František na sutinách našel jednu osobu dvakrát, tudíž se mu počítaly jen 4 nálezy. Při obědě jsme vše rozebrali a shodli se, že to byla nedocenitelná zkušenost, že chybami se člověk učí a nemá smysl věšet hlavu, ale naopak pustit se do práce o to víc. Konečná bilance: František 6. místo, já 9., družstvo 8. místo. A teď fakta:

Posuzovali pánové: hlavní rozhodčí Gustav Hotový, plochy Pavel Šabacký a Karel Novák, sutiny Martin Červenka a Petr Vodička (pánové prominou, píšu bez titulů). Mistrovství se odehrávalo pod taktovkou Josefa Žaluda. Přítomny byly tyto složky: Armáda ČR, Policie ČR, Horská služba ČR, Svaz záchranných brigád kynologů ČR, Kynologická záchranná jednotka ČR, ZBK JmK ČR, Český červený kříž, Sdružení dobrovolných hasičů, Městská policie Praha.

Na pohárových místech stanula družstva:

  1. místo – Policie ČR
  2. místo – Městská policie Praha
  3. místo – Horská služba

bramborová medaile: Svaz záchranných brigád kynologů

Co říci závěrem? V první řadě chci poděkovat naší vedoucí družstva Jitce Hermanové, starala se o nás výborně, zaháněla chmury, hlídala časový rozpis, přinášela informace a sloužila jako motivační figurant. Za druhé chci poděkovat Františkovi, byl jako parťák super a pokud ho můj výsledek rozladil, nedal to nijak najevo :) Příští rok mohou být propozice na toto mistrovství jiné, každopádně je vidět, že psovodi složek, kteří se záchranařinou zabývají profesionálně, začínají mít spolehlivé a nejlepší výsledky a to by pro nás měla být výzva :) Uděláme všechno pro to, abychom se jim příště vyrovnali!!!

(Soňa Šabacká)

Další fotografie: kzjcr.rajce.idnes.cz/IZS_Praha_2008/