Od čtvrtka do neděle 8. – 11.10.2015 probíhala akce Search patrol disaster zaměřená na sutiny. Soutěž dvoučlenných družstev pojatá netradičně a hlavně opravdu pro praxi, napodobující cvičení IMZS a také IRO atesty. První noční nasazení – jedna práce se slaněním do studny a následně vyhledání 4 osob ve štolách hornického muzea a k tomu poskytnutí 1. pomoci. V prostorách značení insarag a pokud by pes vběhl do prostor kam nemá, tak diskvalifikace. Z tohoto prvního zásahu jsem si odnesla toto: – lepší vybavení světelné, u první pomoci je základ neustálá komunikace s pacientem a velkou výhodou je ovladatelný pes, bylo třeba jej neustále hlídat, odkládat pro další pomoc osobám a přitom nesměl jít do útlumu hledání.
Denní nasazení – 10 hodin v terénu jen s výbavou, kterou jsme si vzali s sebou. Hned bych ocenila větší batoh!!!!! Takže důraz jsme dali na vodu pro psy, tepelný komfort pro psy, odměny pro psy a potom zbytek prostoru pro nás – takže jen málo jídla, a trošku tekutin. Po celou dobu závodu jsme oba psy velmi pečlivě zavodňovali. Denní práce měla několik etap. Přejezd přes hranice do cizí země, čekání ve stresu a stísněném prostoru na hranicích, jazyková bariéra pro některé, neboť se komunikovalo v angličtině. Další nekonečné čekání na sms povolávající družstvo do zásahu. Ve dne celkem 4 práce, jedna v cihelně plné prachu. Tam jsme udělali chybu, vynechali jsme jednu malou část terénu a tam byla poslední 4.tá osoba, kterou jsme nenalezli. Jinak jsme byli oceněni za dobrou spolupráci a výkony psů. Také jsme zde pod tlakem času vyrobili „my psovodi“ jeden falešňák. Z této práce jsme se poučili nejvíc. Od tohoto okamžiku se nám falešňák nestal a také jsme si vždy šli dopředu prohlídnout terén na práci, psi nechali odložené a dařilo se nám vše už potom vykrýt. Další tři práce ve dne byly v objektu a byla to tři samostatná nasazení. Jedno na reálné sutině a nález dvou osob, druhé potom v oploceném objektu s poskytnutím 1. pomoci a třetí ve dvou samostatných budovách. U většiny nasazení bylo třeba nálezy překrýt a označit oběma psy, aby byly uznány. Odměňovat se mohlo, ale od psovoda, úkryty byly těžké a velmi hluboké a osoby se neozývaly. Zhodnotily jsme, že raději budeme hodně chválit a po práci si na cizí figuranty uděláme přímáčky s balonky, jen občas jsme využili odměnu jídlem přímo od nás. Tato taktika byla správná a ani na konci celé práce nám psi nechodili naproti a značili. Po tomto posledním zásahu a celodenním pobytu venku nás opět odvezli na základnu. To bylo cca v 17.30 a od 18.00 byla noční pohotovost. Nikdo z nás nikdy nevěděl, kdy nás povolají. Na poslední noční práci a jak jsme zjistili potom, tu nejtěžší a stěžejní – jsme šli kolem 22.00. Ta byla opět rozdělena do tří samostatných zásahů. V prvním byl terén venek a ze sklepa tam byli dáni figuranti, takže velká obtížnost úkrytů. Naše družstvo jako jediné našlo všechny tři figuranty, dva byli velmi blízko sebe, asi 3m. Jen díky tomu, že každý z našich psů se výrazně zajímal o jiné místo a značil jinde nám došlo, že je to divné a tak jsme se pokusili překrýt a „riskli “ to takto nahlásit. Potom následoval vnitřek a objekt plný dýmu, nebylo vidět na krok. Dýmu tam bylo více než u jiných, protože jsme si na práci venku nechali zavřít dveře na rampu, aby nám neprotahovalo. Díky tomu jsme asi našli všechny nálezy venku, ale ztížili si práci uvnitř. Tam mi Erník propadl díky dýmu dírou ve stropě asi 3 m a jen díky tomu, že dopadl do pilin, se mu nic nestalo a hledal dál. Poslední práce bylo slanění z půdy, otvorem ve stropě a dohledání jedné osoby ve sklepě. Opět se tu všechny nálezy musely překrýt. V této noční práci jsme získali nejvíce bodů ze všech družstev.
Vyhodnocení bylo až následující den, odpoledne před slavnostním nástupem proběhl „brífing“ předávání zkušeností.
Vyhodnocovalo se celkové pořadí závodu a potom samostatně kynologická práce tedy nelepší práce psů a počet nálezů a nejlepší práce družstva ve slanění a 1.pomoci.
Podařilo se nám vyhrát kategorii kynologické práce a celkově jsme se umístily na 4. místě o pět bodů za třetím družstvem.
Naší největší slabinou byla rozhodně 1.pomoc. Něco jiného je školení v klubovně a úplně něco jiného pomoc pod tlakem, se psem za zády a s vidinou, že nad vámi stojí zdravotník a za chvíli vám řekne, že vám právě figurant umřel…..
V této oblasti se musíme více vzdělat a to formou praktických cvičení.