Ve dnech 11.–14. června 2014 proběhlo v Kaznějově V. mezinárodní setkání kynologických týmů USAR odřadů. Námětem cvičení bylo zemětřesení o síle 7,6 Richterovy škály.
Dne 10. června 2014 v 03:03 hodin místního času zasáhlo zemi Kaznějovsko ničivé zemětřesení. Epicentrum zemětřesení bylo v hloubce 10 km a vzdáleno 18 km severně od hlavního města Plasko. Vlivem zemětřesení došlo ke zřícení většiny budov městské zástavby města Vitacit, kde došlo k silnému poškození továrny na výrobu průmyslových výbušnin. Je reálný předpoklad zavalení mnoha osob pod troskami budov. Vzhledem k tomu, že Kaznějovsko nemá dostatek sil a prostředků na zvládnutí této situace, požádálo o zahraniční pomoc. Na základě této žádosti jsou do oblasti vyslány záchranné týmy. Generální ředitelství HZS ČR aktivuje USAR odřad CZ v úrovni Medium.
Cvičení se zúčastnilo 12 týmů složených vždy ze dvou psovodů se psy. Za ČR se zúčastnili zástupci dobrovolných záchranářských organizací i profesionální složky. Přijelo i několik zahraničních týmů z Polska, Slovenska, Francie či Lucemburska.
Družstvo KZJ ČR: Kristína Somerlíková a Jerry + Regina Samlíková a Sia
Čekaly nás 2 denní a dvě noční práce. Každý nález museli překrýt oba psi. Na prvním denním pracovišti se nám podařilo najít 3 osoby ze 4. Na nočním pak 2 osoby ze 4. Další denní zásah byl spojený s pěším přesunem na sutinu, kde se pak hned hledalo. Zde jsme v prvním terénu našli všechny 4 osoby a mohli se přesunout do druhého terénu. Tam jsme museli Siu slanit z výšky cca 10 m a já za ní slezla po žebříku. Pak Sia našla další 2 osoby a jako jediné družstvo jsme v tomto denním terénu měli všech 6 osob. Na poslední noční práci jsme označili 5 osob ze 6 a tím nám naši skvělí a trpěliví psi vybojovali krásné třetí místo!!
(Regina Samlíková)
Odkaz na televizní reportáž (cca 9 min.)
Odkaz na článek a fotky Požáry.cz
Kaznějov 2014 očima posuzujícího
Ráda jsem přijala pozvání posuzovat mezinárodní soutěž záchranných týmů v Kaznějově. Všechny tyto akce jsou opravdu doslova studna nových zkušeností a vidět pracovat celkem 12 družstev – tedy 24 týmů psovod a pes je pro mě inspirací a velkým přílivem dalších zkušeností. Protože vše podstatné najdete v článku výše, připojím jen pár svých postřehů z práce týmů. Jednotlivé práce denní i noční nebyly rozhodně těžké obtížností úkrytů, ve spoustě případů se mohl pes dostat až k osobě na kontakt. Těžký byl terén samotný, a bylo vidět, že řada psů nemá možnost na takových terénech trénovat a to se samozřejmě na výkonu podepsalo. Další z věcí, která hraje roli, je nutnost v některých případech odvolat psa od úkrytu (koresponduje s praxí) a také nemožnost odměny. V praxi to tak samozřejmě není, ale na soutěži, kde musí mít všechny týmy stejné podmínky, nelze psy u nálezu krmit nebo házet míčky. Obojí může zapadnout a znečistit terén. V neposlední řadě se také pozná motivace a pracovitost jednotlivých psů, když po nálezu nedostanou odměnu a musí pracovat dál. Z hlediska metodiky jsme ale na konci soutěže při poslední noční práci zvolili jako rozhodčí možnost odměnit psa mimo terén. Tento ročník byl vyjímečný tím, že každý nález museli překrýt a označit oba psy a teprve tak se počítal. Bylo velmi zajímavé sledovat práci jednotlivých dvoučlenných týmů, jejich taktiku a souhru v terénu. Jako rozhodčí jsme se shodli, že nejlepší komunikaci měli mezi sebou neprofesionální složky – tedy např. SZBK ČR, ZBK JmK nebo KZJ. U profi složek byl cítit tlak, soutěživost a v některých případech to bylo na škodu výsledku. Pro naše psovody, kteří se pomalu chystají na dráhu praxe a mají zájem se účastnit takových soutěží – práce s gps, velká motivace psa, slušná fyzická kondice, dobrá ovladatelnost v terénu a znalost varianty, že musím pracovat bez odměny, tedy odměnou je pochvala psovoda. Víc potom přinesou osobní zkušenosti z akce jako takové.
Fotogalerie zde.
(Soňa Šabacká)