Každé dva roky pořádá generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky toto setkání, kde si dvoučlenné týmy psovodů vyzkouší reálné podmínky nasazení po dobu 48 hodin v sutině. Letošní setkání bylo psovody hodnoceno jako zatím nejlepší a hlavní téma cvičení byl teroristický útok na území, kde měli psovodi zasahovat.
Letos bylo v propozicích zadání, že se setkání mohou zúčastnit psovodi atestovaní nebo na atesty přihlášení. To zřejmě způsobilo velmi vysokou úspěšnost jednotlivých nasazení a výkony jednotlivých týmů byly vyrovnané. Při tomto cvičení je vše „doopravdy“, takže každý účastník je označen visačkou a nikdo nepovolaný v táboře být nesmí. Prověřuje se fyzická a psychická odolnost účastníků, celé dva dny minimum spánku, 2 denní a 2 noční nasazení. Letos nechyběla ani evakuace, ve tři hodiny ráno. V historii poprvé celkem 24 psů jelo na korbě hasičského auta doslova namačkaní na sobě, u sebe všichni jen osobní věci.
Každé nasazení mělo jiné zadání. I. denní nasazení bylo zaměřeno na samostatnost a ovladatelnost psa, psovod stál v ohraničeném čtverci a musel proheldat 2 prostory, v každém měl 2 figuranty. Pokud přeběhl pes do jiného prostoru a nenechal se zavolat, tak jeho práce v prostoru, kde hledali, končila a musel se přesunout do dalšího.
II. denní práce přinesla mnohá překvapení a bořila hranice schopností. Z tábora s plnou polní pěšky cca 3 a půl km a abychom se dostali do prostoru hledání, museli jsme i se psy překonat zeď cca 2, 40 m vysokou. Na tomto stanovišti nás čekalo také slanění, tak jsem si oblékli slaňovací postroje rovnou na sebe a díky paletě, po které jsme vyšplhali, jsme zeď překonali. U slanění se hodnotila hlavně práce s postrojem a jištěním a spuštění psů do prostoru do tmy dolů. Tam nás čekalo konečně vyhledání a to dvou figurantů. Bylo třeba dávat pozor, abychom nešlápli na minu či drát a nevyletěli tak do vzduchu.
I. noční nasazení bylo na velmi těžké, ale osvětlené sutině. Tady vždy hledal jeden pes a jakmile našel, stáhl se ze sutiny a druhý pes musel nález ověřit. Jedině tak byla osoba uznána. Byla to trošku honba za časem a věc taktiky.
II. noční práce osvětlená nebyla, terén byl z kraje reálná sutina a potom šikmá střecha. Tady nás opět čekali 4 figuranti. Nejprve šel první pes a jakmile bylo jeho práce dokončena, musel druhý pes překrýt. Náročnost úkrytů (až 5 m pod povrchem a vždy bezpachová cesta k úkrytu) přinesla pro psovody rozpačité výsledky, jeden tým našel 3, jeden tým 2 a zbytek týmů jednoho, někdo bohužel nula figurantů.
Po obě noční práce to bylo stejné a je jasné, že takovou náročnost úkrytů si zatím nemáme kde natrénovat. Během cvičení probíhaly velmi zajímavé přednášky a „bránily“ nám využít volných chvil ke spánku, takže souhrnem jsme opravdu naspali za dva dny cca 7 hodin. Toto ale bylo cílem prověrky. Kromě slaňování a překonání zdi prověřila pejsky dostatečně čtyřkolka s otevřenou korbou, na které probíhal transport na některá stanoviště. A aby toho nebylo málo , tak nám téměř celé dva dny vytrvale pršelo nebo lilo.
Díky vynikajícímu zázemí jsme přežili a odnesli si velmi zajímavé zkušenosti. Hlavně psi byli každou prací jistější a pracovali až do konce v plném nasazení. Děkuji za CD s fotkami, na nich se můžete podívat, jak jsme překonali zeď a slaňovali a také na práci na sutině.
