VI. Mezinárodní setkání kynologických týmů USAR odřadů

Každé dva roky pořádá generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky toto setkání, kde si dvoučlenné týmy psovodů vyzkouší reálné podmínky nasazení po dobu 48 hodin v sutině. Letošní setkání bylo psovody hodnoceno jako zatím nejlepší a hlavní téma cvičení byl teroristický útok na území, kde měli psovodi zasahovat.

Letos bylo v propozicích zadání, že se setkání mohou zúčastnit psovodi atestovaní nebo na atesty přihlášení. To zřejmě způsobilo velmi vysokou úspěšnost jednotlivých nasazení a výkony jednotlivých týmů byly vyrovnané. Při tomto cvičení je vše „doopravdy“, takže každý účastník je označen visačkou a nikdo nepovolaný v táboře být nesmí. Prověřuje se fyzická a psychická odolnost účastníků, celé dva dny minimum spánku, 2 denní a 2 noční nasazení. Letos nechyběla ani evakuace, ve tři hodiny ráno. V historii poprvé celkem 24 psů jelo na korbě hasičského auta doslova namačkaní na sobě, u sebe všichni jen osobní věci.

Každé nasazení mělo jiné zadání. I. denní nasazení bylo zaměřeno na samostatnost a ovladatelnost psa, psovod stál v ohraničeném čtverci a musel proheldat 2 prostory, v každém měl 2 figuranty. Pokud přeběhl pes do jiného prostoru a nenechal se zavolat, tak jeho práce v prostoru, kde hledali, končila a musel se přesunout do dalšího.

II. denní práce přinesla mnohá překvapení a bořila hranice schopností. Z tábora s plnou polní pěšky cca 3 a půl km a abychom se dostali do prostoru hledání, museli jsme i se psy překonat zeď cca 2, 40 m vysokou. Na tomto stanovišti nás čekalo také slanění, tak jsem si oblékli slaňovací postroje rovnou na sebe a díky paletě, po které jsme vyšplhali, jsme zeď překonali. U slanění se hodnotila hlavně práce s postrojem a jištěním a spuštění psů do prostoru do tmy dolů. Tam nás čekalo konečně vyhledání a to dvou figurantů. Bylo třeba dávat pozor, abychom nešlápli na minu či drát a nevyletěli tak do vzduchu.

I. noční nasazení bylo na velmi těžké, ale osvětlené sutině. Tady vždy hledal jeden pes a jakmile našel, stáhl se ze sutiny a druhý pes musel nález ověřit. Jedině tak byla osoba uznána. Byla to trošku honba za časem a věc taktiky.

II. noční práce osvětlená nebyla, terén byl z kraje reálná sutina a potom šikmá střecha. Tady nás opět čekali 4 figuranti. Nejprve šel první pes a jakmile bylo jeho práce dokončena, musel druhý pes překrýt. Náročnost úkrytů (až 5 m pod povrchem a vždy bezpachová cesta k úkrytu) přinesla pro psovody rozpačité výsledky, jeden tým našel 3, jeden tým 2 a zbytek týmů jednoho, někdo bohužel nula figurantů.

Po obě noční práce to bylo stejné a je jasné, že takovou náročnost úkrytů si zatím nemáme kde natrénovat. Během cvičení probíhaly velmi zajímavé přednášky a „bránily“ nám využít volných chvil ke spánku, takže souhrnem jsme opravdu naspali za dva dny cca 7 hodin. Toto ale bylo cílem prověrky. Kromě slaňování a překonání zdi prověřila pejsky dostatečně čtyřkolka s otevřenou korbou, na které probíhal transport na některá stanoviště. A aby toho nebylo málo , tak nám téměř celé dva dny vytrvale pršelo nebo lilo.

Díky vynikajícímu zázemí jsme přežili a odnesli si velmi zajímavé zkušenosti. Hlavně psi byli každou prací jistější a pracovali až do konce v plném nasazení. Děkuji za CD s fotkami, na nich se můžete podívat, jak jsme překonali zeď a slaňovali a také na práci na sutině.

Fotogalerie.