Yearly Archives: 2010

Destruction 2010

22. – 24. červen, bývalý důl Jan Šverma poblíž Komořan u Chomutova, shozené baráky, hustě zarostlá plocha v areálu, teplo. Kilometr odsud louka plná stanů, aut, prachu, sedmnáct dvoučlenných družstev z naší republiky, ale taky z Maďarska, Slovenska a Německa.

Všechno jako v praxi, málo spánku, časté návštěvy informačního centra, nikdo neví, jak bude mít časově rozvrstvena svá tři nasazení. Sutina v noci, sutina ve dne a plocha ve dne. Na každou práci nastupuje družstvo pěšky, tedy asi kilometrovým pochodem v plné polní, čas běží od startu v táboře. Někteří běží, někteří spoléhají na rychlý krok. Hledá se celkem 16 osob, k jednomu pracovišti vede cesta ještě přes překonání šikmé plochy a následné slanění psovodů i psů v sedáku a postroji.

Začíná se noční prací, družstvo se rozděluje a každý má svou sutinu, na které hledá dvě osoby. Nepřekonatelné potíže dělá osoba ležící na stržené střeše, první noc zůstává nenalezena. Druhou noc ji už někteří najdou, ale trochu už tomu pomáhá i únik informací mezi psovody. Stejné je to s osobou na stromě v ploše, první den nikdo, až teprve v pátek jsou někteří úspěšní. Tam hledá družstvo společně a největším problémem je rozvržení terénu. Trojúhelník je tvar, se kterým si málokdo dobře poradil.

Hlavním pracovištěm jsou dva shozené domy, v každém jsou zavaleny čtyři osoby.

Psovodi pracují samostatně a nemohou si vzájemně pomáhat. Úspěšnost není příliš vysoká a družstvo, které má z tohoto vyhledání pět uznaných osob, už je na tom dobře.

Vliv má únava, horko, na jedné ze sutin falešná značení a samozřejmě občas i chyby psovodů.

V obou sutinách psovodi nesměli opouštět vyhrazené prostory, pejsci museli prokázat samostatnost. To platilo i při noční práci. Zapisoval se i čas ukončení každé práce. Jejich součet rozhodoval při stejném počtu nalezených osob.

Myslím ale, že soutěž byla v hlavách ( většiny ) psovodů až na druhém místě. Nejdůležitějším momentem akce byla možnost si kvalitně naostro zacvičit a ověřit kvality týmu. Poslední večer společné posezení, diskuse, …

Naši dva – Šárka a František se za své výkony nemuseli stydět, snad jen to rozdělení plochy. Ale i tak se zařadili mezi ty nejlepší (cca páté místo – vyhodnocovala se jen tři nejlepší družstva) a mohli být spokojeni. Vítězství si odvezli Petr Linda a Jaroslav Filip z Městské policie Praha.

Já ze své pozice posuzujícího jsem si užil první noc, tu druhou mne zklamali někteří psovodi, kteří se nechovali zcela korektně, ale úniku informací se zkrátka zabránit nedá a je nutné hledat jinou cestu, aby byla taková soutěž spravedlivá celou dobu trvání. No a i když jsem se vůbec nevyspal, protože jsem nedokázal využít volný den a „musel“ se dívat na denní práce, byl jsem velice rád, že jsem měl možnost se akce zúčastnit.

Ještě na závěr je nutno složit poklonu pořadatelům (GŘ HZS ČR), pánům Gustavu Hotovému a Jiřímu Šlechtovi a neuvěřitelným figurantům, kteří leželi v sutině bez přestávky i osm hodin…

(Pavel Šabacký)

www.pozary.cz/rubriky/represe/destruction-2010-heavy-usar_24597.html

Praktický zásah na zřícené zdi hradu Špilberk, 16. 6. 2010

Ve 13,00 hod mi zavolal operační HZS a zeptal se mě, jestli bych se mohl dostat k praktickému zásahu na Špilberk, kde údajně něco spadlo. Přibližně v 13,35 hod jsem dorazil na místo. Velitel zásahu mě informoval o zřícení hradní zdi v délce asi 15 metrů, kterou je nutné prohledat. Zároveň mě informoval, že minimálně jedna svědkyně viděla samotné zřícení zdi a že v těch místech nikdo nebyl. Po prohledání sutiny, která se mi jevila jako „čistá“, jsem řekl veliteli zásahu, že musíme počkat na druhého psa kvůli tzv. „překrytí“. Za nějakých 15 minut dorazil Milan O. a se svojí fenou následně prozkoumal sutinu. Taktéž jeho fena nic neznačila. Ještě chvíli jsme se zdrželi na místě a to nás kontaktoval příslušník PČR, který si zapisoval, ze které jsme organizace, jména atd.

(Franta Jančík)

Více zde: http://www.novinky.cz/domaci/203452-na-spilberku-se-zritila-cast-hradeb.html

Plošné atesty MV, Dolní Folmava, 14. 5. 2010

Atesty se konaly až na druhém konci republiky na Folmavě. Z naší jednotky byla přihlášená Šárka Chmelová s Chipy a já se Siou. Nejdříve nás čekal sraz, rozlosování, pár pokynů a přesun do lesa. Se Siou jsme na řadu přišly až kolem třetí hodiny, do té doby jsme čekaly a mokly v lese v dešti. Pak přesun pěšky přes 1,5 km a konečně seznámení s terénem- 4000m2 budovy a přilehlý prostor (velká budova se sklepem a jedním patrem, garáže, maringotka, kadibudka atd. plus zarostlý terén kolem plný vysokých smrků a křoví), 30 minut a max 4 osoby. Denní práce se nám povedla, našly jsme všechny 4 osoby, 3 v budovách a jednu na stromě. Po práci opět čekání v dešti, večer přesun na základnu, vyhodnocení a zase zpět do lesa na noční práci. Šárka s Chipy bohužel nalezly jen 3 osoby a do nočních prací tím pádem nepostoupily. Z 15 psovodů do nočních prací postoupilo 5. V noci nás konečně čekala klasická plocha v lese – 120 × 500 m prostor v lese, 2 osoby, 40 minut. Sia pracovala dobře, dělala revíry na 100 m (protože já se kvůli orientaci držela cesty po boku našeho terénu), nakonec našla a označila obě osoby, druhá byla stojící. Noční práci se podařilo dodělat 4 psovodům. Z toho dvěma profesionálním psovodům od Policie a dvěma amatérkám, které byly na atestu poprvé.

(Regina Samlíková)

Fotografie: kzjcr.rajce.idnes.cz/atesty_plocha_jaro2010/

Praktický zásah Vážany nad Litvou, 11. 1. 2010

V dopoledních hodinách mě kontaktovala policie České republiky a požádala mě o pomoc při hledání pohřešované osoby. Osoba byla naposledy viděna v noci ze čtvrtka na pátek. S Helenkou a Aťenkou jsme prohledávali plochy s navátým sněhem podél cesty, kudy osoba běžně chodila (tyto plochy byly již prohledány hasiči a policií v předešlých dnech). Závěje dosahovaly místy až metr a půl, pokryté ledovou vrstvou. Po prohledání cca 4 km dlouhého úseku jsme práci ukončili, pohřešovaná osoba nenalezena.

(Milan Oliva)