kontakt: anna.malirova@seznam.cz
www stránky: www.andul.webnode.cz
plemeno: beauceron
datum narození: 17.10.2009
složené zkoušky:
záchranářské: RH-T E
ostatní: OB-Z
In memoriam:plemeno: mix
1.11.2002 – 2014
složené zkoušky:
zkoušky záchranářské: RH-E
zkoušky ostatní: ZOP, ZPU1, MD 1, HtM 1, F 1, DwD 1, MD 2, HtM 2, ZZO, ZM, BH, IPO-V, SchH A, UPr 1, FPr 1, FPr 2, StPr 1, OB-Z, OB 1
Vše začalo už na podzim v roce 2014, když jsme byli poprvé na IRO teamu na zkušenou a kde jsme se dohodli, že pokud to půjde, zkusíme IRO teamy za rok OPĚT… rok utekl jako voda a byl čas podat přihlášku.
Po počátečních problémech, kdy byla naše přihláška ztracena v síti emailů, webů a internetu a museli jsme ji posílat znovu a urgovat jsme nakonec v pátek 16.10. v jednu hodinu ráno vyrazili. Do Craiovy jsme dojeli asi ve 14:30, kdy jsme se těšili na hotel a odpočinek.
Vůbec jsme nepočítali s časovým posunem (+1 hod) a tak se odpočinek odkládá na neurčito a byť nevyspaní a unaveni zadáváme souřadnice do GPS a jedeme na prezenci, kontrolu vybavení a veterinární přejímku na Hipodromě v Craiově.
Cestou zpět do hotelu musíme v rychlosti vyvenčit, vynosit zbytek věcí a opět cestování na další hotel na losování a přivítaní od pořadatelů a sponzorů.
Po příjezdu na hotel jsme si udělali malý briefing, ujasnili čas odjezdu na první stanoviště a koukli na mapu, kde se které stanoviště nachází.
Dle harmonogramu zjišťujeme, že ráno začínáme v 9:00 na sutině, už zde bylo malé zpoždění, takže jsme nastupovali cca o půl hodiny později. Převzali jsme informace, rozdělili si terén, sdělili postup prohledávání rozhodčímu a jdeme na to. Hned v první minutě nacházíme s Demi jednu osobu v dodávce. Po překrytí a důkladném prohledání terénu končí naše práce a začínají trochu obavy, zda jsme na něco nezapomněli a nějaká osoba tam nezůstala. Provedeme motivační štěkání s odměnou, kde se ukazuje, že akce je pro Rumunskou Craiovu akcí velkého formátu. Všude jsou přítomná média, TV a tisk všude se natáčí a fotí.
Cestou na druhý speciál nás zklamala technika a všechny GPS nás vedou na špatné místo, ale nakonec po telefonátu organizátorům nacházíme cestu a nastupujeme na plošné hledání. Jednalo se o park v okolí fotbalového stadionu, kde se procházeli po hranici terénu rodiny s dětmi. Po vyložení situace od rozhodčího co a jak se stalo, volíme taktiku a jdeme na druhé hledání. Cca po 4 min. slyším Alenu, že hlásí do vysílačky první osobu. Předá jí rozhodčímu a po dalších pár minutách druhou, která se odmítá vzdálit z místa, na konci terénu nacházíme s Demi třetí a zároveň poslední osobu, pro jistotu zkontrolujeme i odporně zapáchající latrínu a tím naše práce končí. Jen náš team leader Peťa neměla ještě štěstí a Exinka si neštěkla, ale její chvíle má určitě svůj čas.
Další disciplína byla v centru města ve staré nedostavěné budově. Přijíždíme na souřadnice, kde nám policista ukazuje, kde zaparkovat. Bereme psy, batohy a jdeme slaňovat. Slaňuje se ze třetího patra bývalé nemocnice, po oblečení postrojů uděláme navzájem potřebnou bezpečnostní kontrolu, oblečeme Demi do postroje a hurá dolů. Než vyběhneme nahoru je nachystána Alena s Charliem a než vyběhne nahoru je nachystána i Peťa s Exinkou. Dole honem uklidit vybavení a za asistence policie, která zastaví dopravu, abychom měli volný výjezd, odjíždíme na první pomoc a test z metodiky INSARAG.
Zde musím podotknout, že Petra a Alena se vyznamenaly. Měli po zkušenostech z loňské akce perfektně nastudováno a nejen to. Test první pomoci, Insarag test a praktická první pomoc psovi je komplet v angličtině, ale i na to byly holky po zkušenostech připraveny :-D
Vše jsme zvládli k naší spokojenosti.
Od pořadatelů se dovídáme, že máme zajištěné jídlo na celou dobu pobytu, což bylo velice příjemné a komfortní. Teplé obědy i večeře přišli vhod stejně jako krátký odpočinek před nočním desetikilometrovým pochodem s kompletním vybavením na zádech.
Opět nastaly menší problémy s GPS, které nám způsobily zdržení cca 15 min., ale i tak jsme pochod s plnou polní stihli za 1 hodinu a 58 minut. Trasa měla cca 10 km, kde v půlce bylo nachystáno malé občerstvení pro nás v podobě kávy, vody, Coca-coly či Fanty a pro psy miska s vodou. Celou cestu nás opět monitorovalo několik policejních hlídek. V průběhu pochodu jsme stihli i prodiskutovat počty osob, zda ta či ona taktika byla ta správná a jestli někde byla možnost, že jsme nenašli osobu.
Po návratu jsme se přesunuli na souřadnice dalšího hledání, byla to místní betonárna, kde vyráběli různé roury, skruže, panely a jímky. Po rozdělení terénu se vrháme na práci. Téměř ihned Ex značí osobu a Petra hlásí rozhodčímu. Vzápětí hlásí ve stejném rohu terénu osobu Charlie a zde se ukázala důležitost vysílaček, kdy si holky sdělily, že našly jednu a tu samou osobu s čímž souhlasily do momentu, než bylo jasné, že Ex našla muže a Charlie ženu. Rázem jsme měli nalezené osoby dvě J. Taktéž se zde ukazuje výhoda týmové práce a to hned na dvou osobách. Petra nás požádala o překrytí dvou míst, jedno byly vysoké skruže, kde byla osobě vidět přilba a pach se šířil horem, Exince se nedařila vyhodnotit, ve které skruži přímo je a nechtěla zaštěkat, Charlie zachytil pach, kousek poodešel, rozhlídl se a začal přesně značit. Čtvrtá osoba byla v betonové nádrži, stály 4 těsně vedle sebe, Ex štěkala u první směrem, kde cítila pach, ale dle rozhodčího byla dál než by chtěl. Po dlouhém vysílání všech psů do tohoto místa nakonec osobu označila v poslední minutě Demi, štěkala z boku a David mohl nahlédnout do obou nádrží J. Takže noční sutinu jsme zdárně vybojovali.
Po tomto speciálu jsme měli 8 osob a šli spát značně unaveni, ale spokojeni.
Budík byl ráno terčem prokletí :-D, v 7:45 jsme musely být nachystaní na plochu.
Terén tentokrát z části špatně prostupný s potrhaným plotem přímo v terénu, s opuštěnými budovami na hranici (ty se prý nemusí prohledávat, ale věřte někomu). Demi nachází osobu hned na třetí vyslání. Rozhodčí nikde, tak jsem po domluvě dovedl osobu přes celý terén k rozhodčímu a pokračoval v práci. Žádná další osoba se už najít nepodařila. Nakonec jsme se dověděli, že tohle byl terén, kde jsme jednu osobu nechali. Byla někde pod obrovskou hromadou větví, na které stál rozhodčí a kterou jsme prohledali ze třech stran i z vrchu, ale musela být z té poslední strany, kam jsme nešli.
Následoval rychlý přejezd na poslední plošný speciál. A zde byla ta třešnička na dortu. Speciál o rozměrech 120×250 metrů obdélníkového tvaru. Taktika zněla: jeden tým středem, a další po krajích. Rozhodčí se zeptal: „Really?“ a usmál se. Na terén máte 25 minut a před koncem limitu musí být celý tým zde na startu. A hurá na to. V první minutě, kdy jsme zjistili, že se do terénu jinak než prostřední cestou nedostaneme, náš team leader mění taktiku a od rozhodčího se dovídá vtipnou poznámku: ,,věřte starému muži´´ :-D Terén byl absolutně neprostupný (zlatá stráň u Ergonu :-D ). Nakonec si Alena i Petra našly osobu, které byli až na samé hranici terénu v neprostupném, pichlavém křovisku, kam se holky horko těžko prodraly. Po označení v mapě se pan rozhodčí telefonicky ujišťuje, že osoba byla opravdu nalezena. Jelikož jsme si nikdo nezapamatovali jméno osoby a pozice se rozhodčímu také úplně nepozdávala. Z čehož nám vzešlo, že si v budoucnu nalezenou osobu vyfotíme telefonem a zaznamenáme GPS souřadnice, pokud nebude v dohledu rozhodčí, nebo nějaký pomocník.
Naše práce tímto na IRO teamech končí. S výslednými 1980 body a 4 místem jsme spokojeni.
Na závěr patří vystřihnout obrovskou poklonu pořádající organizaci, všem organizátorům a pomocníkům za precizně a perfektně připravenou akci, kde vše běželo jak na drátkách, ať už za připravené speciály, či neméně důležitý proviant, všude nás střežila policie, která na základě vystavených Free pass zajišťovala příjezd a odjezd na a z pracovního stanoviště. Všichni byli vstřícní, příjemní a ochotní pomoci.
David, Alča, Petra
Soutěže se zúčastnilo celkem 15 týmů. Nejvíc týmů přijelo ze Slovinska celkem 10, dva týmy z ČR KZJ a SZBK a po jednom týmu z Rakouska, Maďarska a domácího Rumunska. KZJ reprezentovali Petra Gabrišová, Alena Francová a David Volný.
Cesta 970 km trvala dlouhých 13,5 hodin bez komplikací, jen cesta Rumunskem bez dálnice byla nekonečná. Po příjezdu jsme zjistili, že je v Rumunsku časový posun plus 1 hodina, naštěstí jsme měli dostatečnou rezervu.
V pátek nás čekala registrace, veterinární přejímka a losování, při kterém jsme si vytáhli číslo 4. Takže startovní časy hned z rána. Sobota 9:00 sutina, 10:00 plocha, 11:00 test veterinární první pomoci, test z metodiky INSARAG a praktická ukázka první pomoci psovi, 18:15 start 10 km pochodu a 21:15 noční sutina. Neděle 8:15 plocha, 9:10 plocha, 16:00 vyhlášení a odjezd. Přejezdy mezi jednotlivými pracovišti byly vždy cca 20 minut v naprosto šíleném provozu bez pravidel.
Opravdu nabitý víkend, plný nových poznatků a zkušeností. Hlavní je týmová spolupráce a ochota psů pracovat v týmu, znalost cizích jazyků (komunikuje se pouze v angličtině nebo v němčině) a práce s GPS, schopnost rychle reagovat a improvizovat.
Našli jsme 11 osob z 12 možných, celkově jsme splnili na 90% a obsadili 4.místo.
Velké dík organizátorům za skvělou akci a úžasné zázemí.
Tradiční přehlídka Záchranáři v akci se konala 18. 10. 2015 v Ivančicích. Jsme rádi, že jsme mohli přispět i ukázkou výcviku záchranářských psů.
Od čtvrtka do neděle 8. – 11.10.2015 probíhala akce Search patrol disaster zaměřená na sutiny. Soutěž dvoučlenných družstev pojatá netradičně a hlavně opravdu pro praxi, napodobující cvičení IMZS a také IRO atesty. První noční nasazení – jedna práce se slaněním do studny a následně vyhledání 4 osob ve štolách hornického muzea a k tomu poskytnutí 1. pomoci. V prostorách značení insarag a pokud by pes vběhl do prostor kam nemá, tak diskvalifikace. Z tohoto prvního zásahu jsem si odnesla toto: – lepší vybavení světelné, u první pomoci je základ neustálá komunikace s pacientem a velkou výhodou je ovladatelný pes, bylo třeba jej neustále hlídat, odkládat pro další pomoc osobám a přitom nesměl jít do útlumu hledání.
Denní nasazení – 10 hodin v terénu jen s výbavou, kterou jsme si vzali s sebou. Hned bych ocenila větší batoh!!!!! Takže důraz jsme dali na vodu pro psy, tepelný komfort pro psy, odměny pro psy a potom zbytek prostoru pro nás – takže jen málo jídla, a trošku tekutin. Po celou dobu závodu jsme oba psy velmi pečlivě zavodňovali. Denní práce měla několik etap. Přejezd přes hranice do cizí země, čekání ve stresu a stísněném prostoru na hranicích, jazyková bariéra pro některé, neboť se komunikovalo v angličtině. Další nekonečné čekání na sms povolávající družstvo do zásahu. Ve dne celkem 4 práce, jedna v cihelně plné prachu. Tam jsme udělali chybu, vynechali jsme jednu malou část terénu a tam byla poslední 4.tá osoba, kterou jsme nenalezli. Jinak jsme byli oceněni za dobrou spolupráci a výkony psů. Také jsme zde pod tlakem času vyrobili „my psovodi“ jeden falešňák. Z této práce jsme se poučili nejvíc. Od tohoto okamžiku se nám falešňák nestal a také jsme si vždy šli dopředu prohlídnout terén na práci, psi nechali odložené a dařilo se nám vše už potom vykrýt. Další tři práce ve dne byly v objektu a byla to tři samostatná nasazení. Jedno na reálné sutině a nález dvou osob, druhé potom v oploceném objektu s poskytnutím 1. pomoci a třetí ve dvou samostatných budovách. U většiny nasazení bylo třeba nálezy překrýt a označit oběma psy, aby byly uznány. Odměňovat se mohlo, ale od psovoda, úkryty byly těžké a velmi hluboké a osoby se neozývaly. Zhodnotily jsme, že raději budeme hodně chválit a po práci si na cizí figuranty uděláme přímáčky s balonky, jen občas jsme využili odměnu jídlem přímo od nás. Tato taktika byla správná a ani na konci celé práce nám psi nechodili naproti a značili. Po tomto posledním zásahu a celodenním pobytu venku nás opět odvezli na základnu. To bylo cca v 17.30 a od 18.00 byla noční pohotovost. Nikdo z nás nikdy nevěděl, kdy nás povolají. Na poslední noční práci a jak jsme zjistili potom, tu nejtěžší a stěžejní – jsme šli kolem 22.00. Ta byla opět rozdělena do tří samostatných zásahů. V prvním byl terén venek a ze sklepa tam byli dáni figuranti, takže velká obtížnost úkrytů. Naše družstvo jako jediné našlo všechny tři figuranty, dva byli velmi blízko sebe, asi 3m. Jen díky tomu, že každý z našich psů se výrazně zajímal o jiné místo a značil jinde nám došlo, že je to divné a tak jsme se pokusili překrýt a „riskli “ to takto nahlásit. Potom následoval vnitřek a objekt plný dýmu, nebylo vidět na krok. Dýmu tam bylo více než u jiných, protože jsme si na práci venku nechali zavřít dveře na rampu, aby nám neprotahovalo. Díky tomu jsme asi našli všechny nálezy venku, ale ztížili si práci uvnitř. Tam mi Erník propadl díky dýmu dírou ve stropě asi 3 m a jen díky tomu, že dopadl do pilin, se mu nic nestalo a hledal dál. Poslední práce bylo slanění z půdy, otvorem ve stropě a dohledání jedné osoby ve sklepě. Opět se tu všechny nálezy musely překrýt. V této noční práci jsme získali nejvíce bodů ze všech družstev.
Vyhodnocení bylo až následující den, odpoledne před slavnostním nástupem proběhl „brífing“ předávání zkušeností.
Vyhodnocovalo se celkové pořadí závodu a potom samostatně kynologická práce tedy nelepší práce psů a počet nálezů a nejlepší práce družstva ve slanění a 1.pomoci.
Podařilo se nám vyhrát kategorii kynologické práce a celkově jsme se umístily na 4. místě o pět bodů za třetím družstvem.
Naší největší slabinou byla rozhodně 1.pomoc. Něco jiného je školení v klubovně a úplně něco jiného pomoc pod tlakem, se psem za zády a s vidinou, že nad vámi stojí zdravotník a za chvíli vám řekne, že vám právě figurant umřel…..
V této oblasti se musíme více vzdělat a to formou praktických cvičení.
23. – 27.09.2015 in Aalborg (DK), oficiální stránky najdete zde.
Letošní MS se konalo až v dalekém Dánsku a tak první důležitou věcí bylo v pořádku dorazit tam a následně domů. V kategoii sutiny nás reprezentovala Lenka Navrátilová a její malinois Kick Boxer de Alphaville Bohemia aneb Dante a Petra Gabrišová s Extrou Denbrix, fenou německého ovčáka. V kategorii ploch Sona Šabacká se erdelteriérem Ernie Finta-Star. Vedoucí družstva, zázemí a překladatelka Eva Lettmayerová. V poslušnosti jsme obstáli na výborně, všichni tři psi splnili limit a přesáhli hranici 80 bodů.
Sutina byla připravena přímo na konání MS jako trenažer a obtížností byla opravdu mistrovská včetně úrovně úkrytů. Figuranti byli do úkrytů voděni z boku a ukryti cca 2 m pod sutinou bez pachové cesty. Tuto obtížnost nemáme bohužel šanci moc často trénovat a proto si jak Extra, tak Dante s některým typem úkrytu neporadili.
Plocha byla velmi pestrá, náročná a kromě figurantů byly v terénu pro psy nástrahy ve formě tzv. „falešňáků“, oblečení a celty nastražené na zemi nebo ve výšce. Nevím přesně kolik, ale velká řada psů bohužel napachované věci označila a to i v sobotu a neděli, kdy se tato skutečnost rozkřikla a řada psovodů měla ještě šanci tuto obtížnost potrénovat. Ernie našel v ploše jednu osobu a označil deku nastraženou ve výšce jako úkryt na stromě. Ve speciálních pracech se tedy ani jednomu z nás nepodařilo splnit limit a najít všechny osoby. Spousta nových poznatků, tipů na trénink a bohatší o další zkušenost.
V roce 2016 bude MS v Itálii.
Fotogalerie od Soni zde.
Tým KZJ ČR ve složení: Petra Gabrišová vedoucí družstva, Alena Francová a Inferno Imp Dajavera aneb Charlie plochy, Kristina Somerlíková a Capitan Jerry z Píseckých lesů sutina. Původní složení týmu bohužel zasáhlo hárání původné nominované Sii Reginy Samlíkové do sutiny a tak na opravdu poslední chvíli je vše jinak. Jerry (10 letý plošňák) jde na sutinu a benjaminek jak psovod, tak pes, Charlie na plochu. Zkušená Petra Gabrišová ale vede svůj tým velmi citlivě a profesionálně a v konkurenci 11ti družstev se rozhodně neztratili. Celkově 6. místo v týmech a obě psovodky 5. místo v kategorii jednotlivců. Velká gratulace!
Výsledky členů KZJ:
| Kategorie: | Psovod: | Pes: | Speciál: | Poslušnost: | Celkem: | Známka: |
|---|---|---|---|---|---|---|
| RH- W E | Alena Francová | Inferno Imp Dajavera | 11 | 0 | 11 | N |
| RH- W A | Taťána Pospíšilová | Hey Jude Black Brianta | 195 | 85 | 280 | VD |
| RH- W B | Petra Gabrišová | Extra Denbrix | 175 | 93 | 268 | D |
| RH- W B | Markéta Charousová | Cherokee Bohemia Luxyvett | 174 | 89 | 264 | D |
Kompletní výsledovka zde: voda_zkousky_2015.
22. – 23.8.2015 proběhl velmi oblíbený závod – Memoriál Olgy Mistríkové-Králové na Slovensku v Donovalech. Naše účast na tomto závodě má velmi dlouhou a bohatou tradici. Letos nás za KZJ ČR reprezentovala Alena Francová a to rovnou se dvěma psy ve dvou kategoriích. Kategorie T-A – Chris Vepden 180, 82, splněn limit zkoušky. V kategorii FLB – Inferno Imp Dajavera 175, 71 a rovněž splněn limit zkoušky. Děkujeme za úžasnou reprezentaci a moc blahopřejeme.
Výsledky:
| Kategorie: | Psovod: | Pes: | Speciál: | Poslušnost: | Celkem: | Známka: |
|---|---|---|---|---|---|---|
| RH- T A | Alena Francová | Chris Vepeden | 180 | 82 | 262 | D |
| RH- FL B | Alena Francová | Inferno Imp Dajavera | 175 | 71 | 246 | D |
Od 12. do 26.7.2015 trávíme čas na letním výcvikovém soustředění na Zahradišti. Věnujeme se stopám, poslušnosti, plošnému vyhledání, vodě a k dispozici máme i 2 sutinové terény, malé, ale na trénink dostačující.
Letos v rámci soustředění proběhly dvoje zkoušky. Velmi netradičně a poprvé zkoušky dle zkušebního řádu IPO. Zkoušku BH splnili Jarmila Šiková a Braidy Jack z Vandalky a Soňa Šabacká a Flora Hoity-Toity. Zkoušku StPr 1 splnila Radmila Marzyová a Jippy Adia Avi. Zkoušku StPr 2 Jolana Kaplanová a Bria Victoria Brunensis. Stopařské zkoušky FPR 1 splnily Radmila Volná a Frencis ze Slunečné Verandy a Alexandra Perničková a Agira z Vandalky.
Další zkoušky proběhly podle zkušebního řádu Testy KZJ ČR a to v nově utvořené a doplněné kategorii stop. Byla to premiéra pro psovody i rozhodčí. Nastoupili nám tři psovodi v kategorii 1. Filozofie je stejná jako u testů v kategorii ploch a suitn, tedy praktické zaměření. Zkušební test stopaře 1 obsahuje poslušnost přímo na poli a stopa je následující: cizí, 90 minut stará, 700 m dlouhá, praktického charakteru – počet lomů není specifikován. Vyhledání nášlapu v prostoru 5 x 10 m, k dispozici předmět na nasumování. 2 praktické předměty během stopy a kladeč na konci stopy. Stopa je po nejméně 300 krocích křížená 30 minut po položení. Žádoucí jsou různorodé terény a přechody.
Rozhodcovský sbor Radmila Marzyová, Jitka Hermanová a Soňa Šabacká měl možnost vidět tři naprosto vyrovnané a výborné práce a to ve velmi teplém odpoledním počasí, se změnou terénu louka-les, přechody přes hlavní silnici a s následně splněou poslušností. Troufám si říct, že to byl stopařský koncert. Úspěšní psovodi: Pavel Job a Butterfly Finta-Star, Petra Gabrišová a Sára a náš milý host ze Slovenska Michal Palovic a Benny.
Moc gratulujeme všem úspěšným!
