13.9.2008 ·
jitka
·
Ze života KZJ
Na toto Mistrovství nominovala psovody výcviková rada na základě podané přihlášky, výsledku testů KZJ, které proběhly na LVT v Žirovnici, a s přihlédnutím na další výcvikovou a závodní činnost v tomto roce. Konečná nominace padla v sutinách na Františka Jančíka a Ivoška a v plochách na Soňu Šabackou a Citu. Tým měl ještě doplnit vedoucí družstva a tuto pozici bez váhání přijala Jitka Hermanová. Mistrovství letos pořádala Městská policie Praha a celé se odehrávalo v Praze Klánovicích. Ubytování bylo v kempu na kraji Klánovic ve velmi komfortních apartmánech blízko lesa, kde bylo možno venčit, základní občerstvení a hezké prostředí a jak jsme zjistili bohužel až na závěrečném společenském večeru, hospoda, co by kamenem dohodil. A k tomu skoro bezchybná organizace městské policie dokreslila atmosféru a úroveň tohoto letošního mistrovství. Celkem se zúčastnilo 9 dvoučlenných družstev složek IZS.
Soutěž probíhala jednak v rámci jednotlivců kategorií ploch a sutin a pak dvoučlenných družstev. Každý psovod absolvoval jeden speciál v noci a jeden ve dne. Počet hledaných osob byl mezi 4 – 8 na jednom speciálu, kolik jich hledá se psovodovi oznámilo na začátku práce. Na speciály se jezdilo po dvou auty Městské policie Praha. Po příjezdu do kempu a ubytování proběhla schůzka vedoucích družstev spojená s losováním, veterinární přejímka a slavnostní nástup. Jitka nás vylosovala moc dobře, Franta měl startovní číslo 3 a já 4. Znamenalo to, že se dostaneme jak my, tak psi poměrně brzy, kolem půlnoci, do postele a denní práce nás čekala až kolem 11:00 hodiny. Takže dost času na regeneraci sil. Na sutinu i plochu se jezdilo poměrně daleko, cca 30 km, sutina byla čerstvě shozená přímo pro tuto soutěž. Plocha pak velmi pečlivě vybraná. Noční práce byla v Praze v Bohnicích a celá se odehrávala v prudkém svahu plném kořenů, větví, pařezů, vývratí a osvětlená byla pouze dvěma body na středové cestě na začátku a na konci. Plocha 2 hektary, čas na prohledání 30 minut. Na prvním speciálu v ploše se hledalo v noci 6 osob, ve dne potom 5. Na sutině to byl poměr noc 5 a den také 5 figurantů. Figuranti byli z řad Městské policie Praha.
A teď už k samotné soutěži. Popřáli jsme si s Frantou štěstí a postupně vyrazili. Jitka jako vedoucí jela na sutiny, kde bylo co vidět i fotografovat, na ploše dostal psovod plánek terénu a sám vyrazil a zpět se vrátil buď po nalezení všech osob nebo vypršení časového limitu. Jména nalezených osob si zapsal na papír a předal rozhodčímu. Když nás cestou na speciál varovali, že si mákneme a že terén stojí za to, říkala jsem si, co může být horšího než naše stráň. A MŮŽE!!! Terén ležel ve svahu, a to velmi příkrém, a napůl ho dělila úzká cestička vlnící se nahoru. Vlevo svah končící skálou, vpravo příkrý sráz, potok a pak zbytek terénu opět prudce do svahu. A do úrovně kolen všude větve, klády, pařezy. Zkontrolovala jsem vybavení, papír a tužku, čelovku, Citě rolničku a vyrazily jsme. Cita celých 30 minut naprosto bezvadně pracovala, běhala a značila, neměla jediné hluché místo. Panička celých 30 minut lezla svahem, drápala se do vrchu a zase dolů, občas zapadla mezi větve, ale nevzdala se. Našli jsme sice „jen“ 4 ze šesti, ale byla jsem s Citou moc spokojená a totálně propocená a něco mumlající o špatné kondici jsme nasedly do auta zpět na základnu :). František už čekal s Jitkou u vínka a byl trošku zklamaný ze své práce, našel 3 z 5ti a měl pocit, že neudělal vše, co mohl. Ale Ivošek prý také pracoval výborně. Zatím jsme měli výsledky dá se říci v rámci průměru a něco po půlnoci jsme zalehli. Noc byla krušná, teplota kolem 5ti stupňů, zapnout si elektrické topení nás nenapadlo a tak jsme se moc nevyspali a ráno už vyhlíželi první sluneční paprsky. Opět skoro společně jsme vyráželi k autům, která nás odvezla k pracovištím. Františka na stejné sutiny jako v noci, mě na denní terén, který byl trošku blíž než noční a naštěstí pro mě na rovině. Tím ale vše pozitivní skončilo :) Vybavená rolničkou, batohem a opět papírem a tužkou jsem vyrazila k rozhodčím. Tam mi zřejmě cestou někam vypadl rozum a „frajersky“ přesvědčená, že když jsme to v noci zvládly, bude to ve dne brnkačka, jsem doslova vtrhla do terénu a začala pracovat. Cita opět moc hezky hledala a běhala, ovšem hned na začátku jsem ji vytlačila do prostoru a vůbec nevykryla začátek, kde byly blízko sebe hned 3 osoby. Šla jsem účkem a na konci terénu zhruba v pravém rohu jsme našly první osobu, úplně zakrytou hromadou větví, takže ji musela Cita najít nosem a v podstatě štěkat na pach. Podobně byly prý ukryty ještě 2 další. Po tomto nálezu jsem v lese úplně ztratila orientaci, a když zazněla píšťalka ukončující časový limit, ulevilo se mi, měla jsem chvílemi dojem, že jsme se ztratily a hledáme v úplně jiném terénu. Při našem hledání jsme 3 figuranty nechaly díky nevykrytí terénu hned na začátku a v posledních minutách sice Cita reagovala zřejmě na pach, ale kdykoliv vyběhla na cestu, volala jsem ji zpět, místo abych se šla podívat, co ji zajímá. Krátce řečeno – zbabrala jsem, co se dalo! Vracela jsem se jako ve snách. František na sutině našel všech 5 osob a to dokonce za 15 minut, Ivošek pracovat opět výborně. O to víc mě mrzelo, že jsem zkazila týmovou práci a bylo mi jasné, že nejen že budu poslední v plochách, ale hlavně budeme mezi posledními i jako družstvo. Nakonec František na sutinách našel jednu osobu dvakrát, tudíž se mu počítaly jen 4 nálezy. Při obědě jsme vše rozebrali a shodli se, že to byla nedocenitelná zkušenost, že chybami se člověk učí a nemá smysl věšet hlavu, ale naopak pustit se do práce o to víc. Konečná bilance: František 6. místo, já 9., družstvo 8. místo. A teď fakta:
Posuzovali pánové: hlavní rozhodčí Gustav Hotový, plochy Pavel Šabacký a Karel Novák, sutiny Martin Červenka a Petr Vodička (pánové prominou, píšu bez titulů). Mistrovství se odehrávalo pod taktovkou Josefa Žaluda. Přítomny byly tyto složky: Armáda ČR, Policie ČR, Horská služba ČR, Svaz záchranných brigád kynologů ČR, Kynologická záchranná jednotka ČR, ZBK JmK ČR, Český červený kříž, Sdružení dobrovolných hasičů, Městská policie Praha.
Na pohárových místech stanula družstva:
- místo – Policie ČR
- místo – Městská policie Praha
- místo – Horská služba
bramborová medaile: Svaz záchranných brigád kynologů
Co říci závěrem? V první řadě chci poděkovat naší vedoucí družstva Jitce Hermanové, starala se o nás výborně, zaháněla chmury, hlídala časový rozpis, přinášela informace a sloužila jako motivační figurant. Za druhé chci poděkovat Františkovi, byl jako parťák super a pokud ho můj výsledek rozladil, nedal to nijak najevo :) Příští rok mohou být propozice na toto mistrovství jiné, každopádně je vidět, že psovodi složek, kteří se záchranařinou zabývají profesionálně, začínají mít spolehlivé a nejlepší výsledky a to by pro nás měla být výzva :) Uděláme všechno pro to, abychom se jim příště vyrovnali!!!
(Soňa Šabacká)
Další fotografie: kzjcr.rajce.idnes.cz/IZS_Praha_2008/
19.6.2008 ·
jitka
·
Ze života KZJ
Asi ve 3,30 hodin mě probudil telefonát Martina Červenky. Martin se mne ptal, jestli jsem schopen dostavit se k praktickému zásahu na Hlinky 138, kde vybuchl dům. Na místo jsem dojel asi 10 minut před 4 hodinou. Ohlásil jsem se veliteli zásahu, který mi oznámil, že moje kolegyně (Veronika Švestková ze SZBK) sutinu prohledala a zda bych mohl prověřit totéž se svým psem. Takže jsem s Ivošem prohledal kompletně sutinu včetně míst, kam se nemohl dostat Veroničin „větší“ pes Hak. Pes nikde neznačil a já nahlásil veliteli zásahu, že sutinu považuji za prohledanou a žádné osoby se tam nenacházejí. Ještě jsme s Veronikou a našimi psy prohledali okolí domu (rozlehlou zahradu), abychom se ujistili, že se tam nenalézá žádná osoba. Na místě byli i příslušníci kriminální služby, z nichž jeden se mne vyptával, co jsme za psovody a z které organizace, na což jsem mu detailně odpověděl. Naši práci jsme ukončili asi v 5,00 hodin.
(Franta Jančík)
15.5.2008 ·
jitka
·
Ze života KZJ
15. května 2008 v ranních hodinách mě kontaktovala PČR z Havlíčkova Brodu, zda bych se mohl dostavit s Helenkou a pomoci při hledání devítiletého chlapce, který se nevrátil do večerních hodin domů. Šlo o prohledávání vodních ploch – rybníků a řeky protékající v blízkosti jeho bydliště. Akce se zúčastnilo každý den 6 psovodů. Druhý den večer se ještě prohledávaly prostory domu, sklepy, půda. Nebylo nic nalezeno a do dnešního dne se po chlapci pátrá.
(Milan Oliva)
20.4.2008 ·
jitka
·
Ze života KZJ
V noci z 19. na 20. dubna 2008 došlo k havárii velkokapacitního letounu, který při pádu do prostoru hraničícího s urbanizovanou oblastí naráží do nákladního vlaku převážející chemické látky z blízké továrny na nebezpečné látky. Síla exploze způsobuje značné poškození městské infrastruktury. Postiženo je město PSTRAZE ve vojvodství Dolnoslezském Celkový počet zničených nebo poškozených budov dosahuje několika desítek. Část z nich je celkově zničena, část pouze částečně, některé hoří. Pod troskami jsou uvězněny stovky obyvatel. Je také ohrožen zdroj pitné vody výtokem nebezpečné látky z poškozeného vlaku, chybí jakékoliv informace o eventuálních škodách v blízké chemické továrně. Trosky letadla jsou rozesety na prostoru několika kilometrů. Celkový počet obětí a osob bezprostředně raněných v důsledku nehody je obtížně odhadnutelný. Lokální služby a záchranné sbory skládající se také ze speciálních oddílů chemických, záchranných a vyhledávacích, lezců a hasičských jednotek provádějí záchranné práce, ale ukazuje se, že nastalá situace je nad jejich možnosti. Generální ředitelství PSP a ochrany obyvatel vysílá na místo události svou koordinační skupinu, která má za úkol utvoření štábu koordinujícího státní a mezinárodní pomoc (UNDAC TEAM).
V důsledku této mimořádné události se polská strana oficiálně obrátila s žádostí o mezinárodní pomoc na MIC – Monitoring and Information Centre Evropské unie. Česká republika se rozhodla vyslat dva specializované odřady pro vyhledávání a záchranu osob ze zřícených budov.
Zhruba takto a velmi stručně se dá charakterizovat hlavní scénář mezinárodního cvičení COOPERATION 2008, které právě probíhá ve dnech 20.-25: dubna 2008 ve vojenském prostoru Žagaň. Jedná se již o několikáté cvičení speciálních jednotek Polska a dalších států nasazovaných v rámci mezinárodních záchranných operací. Tento rok se organizátoři cvičení rozhodli klást větší důraz na spolupráci jednotlivých jednotek na místě nasazení, včetně jejich koordinace dle mezinárodně platných postupů, standardů a struktur pro koordinaci mezinárodní pomoci (zřízení Reception/Departure Centre-RDC, OSOCC- On-Site Operations Coordination Centre, požadavek na plnou soběstačnost týmů po dobu nasazení atd.). Cvičení se účastní přibližně 1100 osob, z toho 800 členů jednotlivých týmů. Kromě domácích týmů a dvou odřadů z České republiky jsou na místě nasazeny jednotky ze Slovenska, Maďarska, Belgie, Německa a Ruska. V rámci cvičení je rozvinuta i švédská polní nemocnice.
HZS Moravskoslezského kraje vyslalo na základě rozkazu MV-generálního ředitelství HZS ČR specializovanou jednotku pro vyhledávání a záchranu osob ze staticky narušených budov (dále jen „USAR CZ-OSTRAVA“), která se skládá z 16 příslušníků HZS Moravskoslezského kraje, dvou kynologů se psy Městské policie Ostrava, jedné kynoložky se psem Záchranné kynologické jednotky a lékaře Úrazové nemocnice Brno.
USAR CZ-OSTRAVA byl nasazen od pondělního rána 21. dubna 2008 do večerních hodin úterý 22. dubna 2008. Během cvičení se zapojil a fungoval v souladu s INSARAG Guideline, byl koordinován na místě vytvořeným OSOCC a během celkem čtyř nasazení ve třech sektorech prohledal 19 objektů a přilehlých prostor, lokalizoval, ošetřil a zachránil celkem 16 zraněných (včetně 1 spontánního porodu při vyproštění) a vyprostil 4 mrtvá těla. V průběhu cvičení byl konfrontován s nutností úzce spolupracovat a komunikovat s dalšími odřady a musel řešit např. ozbrojený útok na odřad a únos jednoho z členů odřadu – viz časový snímek činnosti. Při nasazení s úspěchem spolupracoval s kynology začleněnými do odřadu, využíval možnosti, které nabízí moderní elektronická vyhledávací zařízení, které jsou ve výbavě – štěrbinová kamera, endoskopická kamera, echolokátor, bioradar, unikátní analyzátory nebezpečných látek všech skupenství atd. Poprvé prakticky byla vyzkoušena kvalita a rychlost spojení pomocí satelitních telefonů včetně datového přenosu. Měli jsme možnost ověřit stanovené postupy záchrany, stabilizace, bednění a reagovat na některé nedostatky. Poprvé byla také ověřena logistika odřadu (viz požadavek na plnou soběstačnost odřadu ze strany organizátorů cvičení) včetně nových nafukovacích stanů, způsobem zajištění stravy systémem HotPack atd.
Tak tohle je oficiální článek na stránkách hasičů.
Měla jsem možnost se tohoto cvičení zúčastnit. Jela jsem tam s velkým respektem a taky jsem si několikrát říkala „zlatý“ zkoušky. Bylo to naše první takovéhle cvičení a opravdu je třeba si uvědomit rozdíl mezi praxí a sportem, tím nechci naznačit, že to nejde dohromady nebo že je to či ono lehčí. Je to o spolupráci jednak vaší a vašeho psa (tu, o kterou jsme ve sportu možná trochu ochuzeni) a jednak s ostatními členy týmu. Jste součástí týmu a je úplně jedno kdo co najde nebo jakým způsobem, hlavní je tam nikoho nenechat!
Snažila jsem se trochu popsat fotky a přiblížit danou situaci. Většinou se jednalo o budovy, ovšem byla tam různá omezení kam mohli lidé nebo jen pes a nebo vůbec nikdo, tím se úkryty stávaly obtížnější viz. první akce kdy figurant ležel někde ve sklepě, z druhé strany baráku byl normálně vchod a schody, ale pro nás to tam jako nebylo a pokud by tam vběhl pes tak by třeba vybuchl. Takže psi nám označili okýnko, hasiči udělali otvor, pak se pustil pes, který vyštěkal, ale ještě před vyprošťovací četou se musela zavolat zásahovka, protože bylo podezření, že by to mohl být terorista (byla to třicetiletá žena těsně před porodem, takže rodila ještě v tom sklepě) ano musím říci, že některé věci byly docela humorné, když místo dítěte zachráníte petku zabalenou v hadrech. Ale všechny tyhle věci se hodnotily, tzn. práce kynologů, hasičů, zdravotníků. Součástí cvičení bylo i cvičení zásahovky, takže v noci neustálé výbuchy, první noc jsem po každé ráně startovala ze spacáku v domnění, že už je to ono a já jedu do terénu. No teď jsme s Jezzem na nějaké výstřely zcela imunní. A nějaký vrtulníky? To už jsme ani nevnímali…
Musím říci, že to byla pro mě veliká zkušenost, kdy člověk má možnost poznat jak to asi v reálu vypadá, a navíc když je tam s takovou fajnovou partou kluků, tak pak je ten týden opravdu povedený!!!
(Šárka Chmelová)
Další fotografie: kzjcr.rajce.idnes.cz/Cooperation_2008/
